Článek
Když ho srazila tatrovka, probral se až v nemocnici. Nepamatoval si nic. A myslel si, že to nejhorší má za sebou. Jenže i po letech přiznává: něco v něm se změnilo natrvalo. Zvenku vypadá jako silný, charismatický chlap, který zvládne jakoukoliv roli. Uvnitř ale denně naráží na něco, co ostatní vůbec nevidí – poruchu, která mu zasahuje do práce i do běžných vztahů. Není to vidět. Ale každý den mu to připomene, že má mozek zasažený víc, než kdokoli čekal.
Bylo mu šestnáct. Jel na kole. Nákladní vůz ho srazil. Probudil se až v nemocnici, zcela zmatený. Nikdy si přesně nevybavil, co se stalo – jen že ho to poznamenalo. Postupně se začaly objevovat zvláštní problémy – zapomínal tváře lidí, nedokázal je poznat, i když je potkal opakovaně. Nakonec mu lékaři potvrdili poruchu zvanou prosopagnózie. Mozek si s obličeji prostě nespojí identitu. V hereckém světě je to jako kdyby houslista přišel o sluch – člověk ztrácí základní orientační bod. Musel se naučit poznávat lidi podle hlasu, držení těla, pohybu.
„Lidi si často myslí, že jsem namyšlenej. Ale já je prostě nepoznám,“ přiznal herec v jednom z rozhovorů. Často prý přichází do situací, kdy se necítí dobře – lidé na něj mluví jako na známého, a on neví, kdo to je. V práci se to naučil skrývat, ale doma nebo mezi přáteli je to těžší. Přiznává, že ho to trápí. A že pocit, že selhává jako člověk, je někdy horší než jakákoliv fyzická bolest. Má kolem sebe lidi, kteří to pochopí. Ale to neznamená, že to nebolí pokaždé znovu. Člověk se cítí ztracený – i v místnosti plné známých.
Dnes má dvě děti a krásný vztah s partnerkou. Hraje v divadle i ve filmu. Naučil se žít s tím, co mu život nadělil. Nevidí to jako tragédii, ale jako součást cesty. Říká, že kdyby se mu to nestalo, možná by byl jiný člověk – a možná horší. „Jsem vděčný, že jsem to přežil. A že i s tím vším jsem pořád tady.“ Naučil se zpomalit, dívat se víc na lidi očima duše než tváře. A hlavně – nestydět se za to, co si neseme z minulosti. I když je to neviditelné.
Dnes vyšel můj další článek: Leoš Mareš a ticho. Zůstal jiný. Možná to je záměr. A možná v tom tichu je víc pravdy. Odkaz najdete zde.
Zdroje:
www.lifee.cz
www.idnes.cz
www.csfd.cz
