Článek
Všechno, co věda až dosud tvrdila o vzniku vesmíru, se otřáslo. Dlouho se mělo za to, že první galaxie vznikaly postupně – desítky či stovky milionů let po velkém třesku. Měly být malé, chaotické, nevýrazné. Ale Webbův teleskop – nejvýkonnější vesmírné oko dneška – ukázal něco jiného. Šest obřích, plně vyvinutých galaxií. A podle dat jsou staré víc než 13 miliard let. Vznikly ve chvíli, kdy podle učebnic ještě „nebyl čas“. Doslova.
James Webb Space Telescope byl vypuštěn v roce 2021 s cílem sledovat nejranější fáze vesmíru. Vědci čekali, že spatří první náznaky struktur, mlhavé zárodky hvězd, stopy vodíku. Jenže přišel šok. V datech objevili masivní galaxie, které byly plné hvězd – a navíc uspořádané. Některé z nich byly podobně hmotné jako Mléčná dráha, ale vznikly pouhých 300–400 milionů let po velkém třesku. Tak rychlý vývoj zatím žádná známá teorie nevysvětluje.
„Je to, jako byste v jeslích našli dítě, co má diplom z vysoké školy,“ řekl profesor Joel Leja z Penn State University. „Buď vesmír roste jinak, než jsme mysleli, nebo vůbec nerozumíme, jak galaxie vznikají.“ Výsledky výzkumu vzbudily celosvětový rozruch. Někteří astrofyzikové mluví o tom, že budeme muset upravit kosmologický model. Jiní připouštějí, že některé naše závěry byly možná jen pohodlné iluze.
Tohle není konec vědy – ale její obrat. Vesmír nás učí, že není povinný řídit se našimi modely. A že občas i to, co se zdá nemožné, může být pravda. Webbův teleskop nám nedal odpovědi. Ale dal nám něco cennějšího – otázky. A právě v nich leží cesta dál. Protože věda nezačíná tím, co víme. Ale tím, co už si konečně přiznáme, že nevíme.
Zdroje:
www.nationalgeographic.cz
www.space.com
www.nasa.gov
www.bbc.com/news/science-environment
