Článek
Slzy jsem nezadržel.
Byla to ta první věta, která mi projela hlavou, když jsem se dozvěděl, že Leoš Mareš ruší koncerty kvůli Patrikovi.
A nebyl to bulvár.
Bylo to lidské gesto.
Upřímné. Syrové. Tiché.
Dva koncerty.
Obří produkce.
Miliony v přípravách, technice, lidech, energiích.
A on to stopl.
Bez výmluv.
Bez okolků.
Jednou větou.
A mně se rozklepaly ruce.
Protože jsem uviděl tu stejnou postel.
Tu, u které jsem kdysi seděl já.
Ten stejný modrý okraj matrace.
To tlumené světlo.
To špatné ticho, ve kterém člověk slyší každé svoje nadechnutí.
A hlavně ten stejný strach.
Strach, který nebolí jako rána.
Bolí jako pomalé svírání.
Jako když sedíš a nevíš, jestli tohle je poslední hodina, nebo jen další těžký den.
Kdo to nikdy nezažil, těžko pochopí.
Kdo to zažil, pozná to hned.
Ten tlak.
To napětí.
Tu bezmoc, kdy chceš něco říct, ale nemáš komu.
Ten stav, kdy jen držíš ruku a modlíš se, aby se ten člověk ještě jednou nadechl.
A právě proto jsem Marešovo rozhodnutí pochopil tak rychle.
On tam prostě musel být.
Ne jako celebrita.
Ne jako moderátor.
Ne jako „Mareš, co vyprodává arény“.
Ale jako člověk.
Patrik podle kolegů většinu času prospí.
A já tu větu znám.
Je to věta, která říká, že tělo bojuje jinak, než si představujeme.
A že přítomnost blízkého člověka je víc než všechny léky světa.
A když se nad tím člověk zamyslí…
To rozhodnutí zrušit koncerty není malá věc.
Není to štípnutí do programu.
Není to přesun v kalendáři.
To je zásah do akce, kde se točí miliony.
A on to udělal bez váhání.
Protože vztah má větší cenu než show.
A já v tom uviděl sebe.
Ten svůj starý obraz.
Tu postel.
Absurdně čistou.
Absurdně studenou.
A člověka, kterého jsem nechtěl ztratit.
Proto jsem slzy nezadržel.
Protože to není jen příběh dvou moderátorů.
Je to příběh, který se dotýká nás všech.
Každého, kdo někdy držel za ruku někoho, o koho nechtěl přijít.
A také proto věřím, že tohle rozhodnutí Leoše Mareše jednou pochopí úplně každý, kdo si podobným tichem prošel.
* * *
Děkuji za každé srdíčko i komentář. Pomáháte tím, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu a našel lidi, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak, můžete tak udělat prostřednictvím tlačítka „PODPOŘIT AUTORA“.
A za to vám ze srdce děkuji, David.
Zdroj:
tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/635537-leos-mares-oznamil-ze-to-nezvlada-kvuli-stavu-hezuckeho-presouva-koncerty
