Článek
389 miliard korun. Přesně takové číslo reprezentuje plánovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2027. Stalo se tak přesto, že ještě 28. července premiér řekl, že deficit musí být významně pod 400 miliard. Veřejnost tedy zjistila, že ten významný rozdíl bude činit celých 11 miliard. Tento schodek zjevně vyděsil i jinak hibernující koaliční partnery, kteří nyní požadují snížení astronomického deficitu.
Vzhledem k tomu, že tuzemská ekonomika zažívá relativně dobré časy, nabízí se otázka: proč se vláda v čele s Andrejem Babišem rozhodla dál zadlužovat budoucí generace?
Proinvestiční podvod
Alena Schillerová často hovoří o tom, že deficit je tak vysoký, protože jsou jeho součástí rekordní investice. Kdyby si paní ministryně přečetla zprávu, kterou k navrhovanému rozpočtu vydalo samo Ministerstvo financí, zjistila by, že to, co říká, není pravda. Ministerstvo tvrdí, že „prorůstové investice“ dosahují výše 289,6 miliardy. To znamená, že i bez všech těchto kapitálových výdajů se stát stále musí popasovat s deficitem ve výši téměř 100 miliard.
Jinými slovy stát si nevydělá ani na své běžné výdaje. Abych byl konkrétní, stát jednoduše nevydělá dost, aby vyplatil všechny důchody, platy státních zaměstnanců nebo platil své dluhy. Když si tedy stát půjčuje, není to kvůli tomu, abychom postavili nové dálnice, ale kvůli tomu, že nemáme dost ani na běžný provoz.
Navíc je třeba si uvědomit, že tzv. „prorůstové investice“ je pojem, který v sobě obsahuje jak novou dálnici, tak nové auto pro úředníka na nějakém ministerstvu. Kdybychom se tedy podívali hlouběji na strukturu těchto investic, zjistili bychom, že deficit očištěný od investic je ještě významně vyšší.
Zbytečně vysoké výdaje
Kdyby se důchody navýšily o zákonnou valorizaci, přišlo by to stát na 11 miliard, ale v rozpočtu je plánováno 19,2 miliardy. Je tedy pravděpodobné, že důchody se zvýší o více než plánovaných 300 Kč. Dáreček nad rámec valorizace tedy přijde státní kasu na dodatečných 8 miliard.
Ministerstvo zároveň plánuje zvyšování platů státních zaměstnanců o 5 až 9 %. Toto navýšení bude znamenat dodatečné výdaje ve výši 36 miliard. Navíc je v plánu přijmout nových 1 500 policistů. Rozhodně stojí za úvahu, jestli je nutné navyšovat počet policistů v zemi, která patří mezi nejbezpečnější na světě, tím spíš, že počet policistů na obyvatele je u nás jeden z nejvyšších v Evropě. Zároveň se nabízí otázka, jestli by stát neměl naopak snižovat počty svých zaměstnanců, navíc s nástupem AI, která je už nyní schopna převzít část agendy, kterou nyní obsluhují lidé.
Dluhová spirála
Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostou o 20 miliard na astronomických 130 miliard korun. Samozřejmě že situaci českých veřejných financí bedlivě sledují i finanční trhy. To způsobuje, že si náš stát půjčuje se stále rostoucím úrokem, který se nyní nachází kolem 5 %. V překladu to znamená, že za každou půjčenou miliardu platíme navíc 50 milionů ročně.
Zadlužování navíc nemá konce, protože vláda počítá s tím, že konsolidace veřejných financí bude probíhat v letech 2028 a 2029. To se zdá být krajně nepravděpodobné vzhledem k tomu, že roku 2029 se budou konat volby do Poslanecké sněmovny.
V minulosti zde existovaly dva přístupy k veřejným financím. Pravice prosazovala nižší daně, ale i nižší výdaje, zatímco levice prosazovala vyšší daně, ale také vyšší výdaje. Oba tyto přístupy jsou legitimní. Poté přišel Andrej Babiš, který slíbil nižší daně, vyšší výdaje a nižší schodky veřejných financí. Zatím premiér doručuje především vyšší výdaje a v budoucnu za toto velké hodování občané tohoto státu doslova hodně zaplatí.
Zdroje:
