Článek
Od dob Václava Klause nebo Mirka Topolánka se toho v ODS mnoho změnilo. Topolánkových rekordních 35 % je už 20 let stará vzpomínka a návrat k takovýmto preferencím se nyní jeví jako absurdní fantazie. Navíc se v posledních týdnech ukazuje, že pozici lídra opozice postupně přebírá hnutí STAN.
Vláda se potácí v jednom skandálu za druhým: od bytu ministryně Mrázové přes nehodu Filipa Turka až k neuvěřitelně vysokému deficitu státních financí. Zdálo by se tedy, že pro opoziční práci nastaly zlaté časy. Proč tedy preference občanských demokratů oscilují kolem 15 procent?
Volte nás, ale neřekneme vám proč
Když se podíváte na sociální sítě předsedy ODS Martina Kupky, zjistíte, že drtivá většina jeho postů je kritika současné vládní politiky. To je v pořádku, významná část opoziční práce spočívá právě v takovémto ostřelování vlády. Jenže pak je tady ještě druhá, neméně významná část opoziční práce, a to předkládání svých návrhů a nápadů, jak řídit naši republiku. Právě v této části je ODS, jak by řekl její zakladatel, „falešná a prázdná“.
Přestože začala fungovat stínová vláda a strana už má za sebou ideovou konferenci, voliči vlastně nedostali žádnou jasnou vizi, kam chce ODS Českou republiku posunout. Ve vzduchu navíc visí nepříjemná otázka ohledně eura, která se místo řešení jednoduše odložila. Programové týmy uvnitř strany fungují a ve střednědobém horizontu jistě přijdou s nějakými komplexními návrhy, otázkou ale zůstává, jestli už nebude pozdě a tyto návrhy budou ještě někoho zajímat.
Strategie vedení občanských demokratů vypadá tak, že vám sice podrobně vysvětlí, co dělá Andrej Babiš špatně a významná část elektorátu se s tím jistě ztotožní, ale už vám neřekne, co dělá ODS dobře a proč byste ji měli volit.
Svět se točí kolem Babiše
Druhým problémem, který úzce souvisí s tím prvním, je nastolování témat a celkově tónu veřejné debaty. Politická diskuse se dnes točí kolem Andreje Babiše, což je do určité míry pochopitelné, je to přece premiér. Problém je, že Babiš tím pádem určuje také témata, o kterých se mluví, rozumějte ty, o kterých chce mluvit on.
Kontroverze vzbuzuje pozornost a pozornost vám dává prostor mluvit o čem chcete. Současný premiér takový model aplikuje pravidelně: vyjde na veřejnost s nějakou nehorázností, média ho s jeho výroky konfrontují a on poté začne mluvit o něčem úplně jiném, především o svých a vládních úspěších.
Pokud chce ODS Babišovu mediálnímu výtlaku nějak konkurovat, musí občas do veřejného prostoru také hodit nějaký „granát“. Věřím, že témat, která by v tomto směru mohla rezonovat, existuje dostatek. Pro mne je očividným příkladem návrh na legalizaci švarcsystému.
Abych nebyl jen kritický, myslím, že v tomto ohledu ukazuje správný směr 1. místopředseda strany a kandidát na primátora Tomáš Portlík. Ten vzbudil velkou pozornost svým sloganem, že dá Praze tempo. Sice je v médiích konfrontován s tím, proč tak ODS nečinila poslední 4 roky, ale na druhou stranu po pár minutách grilování má možnost představovat své úspěchy na Praze 9 a celkově hovořit o své vizi pro Prahu.
Slavná minulost, nejistá budoucnost
Blíží se komunální volby a s nimi první velký test pro nové vedení ODS. Stranu čeká nelehký úkol, obhajuje totiž primátorské posty ve třech největších městech. Především výsledek v Praze bude důležitým ukazatelem toho, jak si ODS stojí.
Jako člen ODS stále věřím, že strana se dokáže oklepat z prohraných parlamentních voleb a opět se vrátí na svou pozici přirozeného lídra na pravé části politického spektra. Jako volič ale zatím nevidím velkou snahu přesvědčit mě, že právě ODS zvládne problémy v naší zemi vyřešit. Všichni vědí o minulosti ODS a její klíčové úloze ve směřování České republiky. Teď nás ale nové vedení musí přesvědčit, že strana má i velkou budoucnost.
