Článek
Když po volbách roku 2017 hnutí STAN se ziskem 5,18 % těsně překonalo hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, jen málokdo by si tehdy představil, že o 9 let později bude stejné hnutí nejsilnějším opozičním subjektem v zemi. Tím spíš, že se tak stane po nepříliš úspěšném vládním angažmá a po jedné z největších korupčních kauz za poslední dekádu. Přesto by příznivci starostovského hnutí měli zůstat nohama na zemi. Hnutí i přes povzbudivé ukazatele ve volebních průzkumech stále čelí mnoha problémům.
Hlavně nikomu nevadit
Když mluvím s voliči STANu a ptám se jich, čím je oslovil, téměř pokaždé dostanu stejnou odpověď „No, oni mi vlastně nijak nevadí“. Touto univerzální frází jde do značné míry charakterizovat politiku tohoto hnutí. STAN působí jako ideologicky nevyhraněné uskupení, které může lovit téměř ve všech voličských rybnících.
Zároveň ve STANu existuje určitý ideologický dualismus. Na jedné straně máme vedení a poslanecký klub, profilující se na progresivních tématech a na druhé straně máme starostovskou frakci, která cílí na vesnického voliče. Právě díky tomu může STAN oslovit voliče jak v Praze, tak ve vesnici na Liberecku.
Hnutí obecně neprosazuje nepopulární strukturální reformy, což se nejvíce projevuje v horečnaté snaze zabránit snížení počtu obcí. STAN zkrátka vystupuje jako skupina sympatických úsměvavých lidí, kteří toho ale kromě těch úsměvů moc nenabízejí. Jinými slovy nenabízí něco, s čím by se volič mohl dlouhodobě ztotožnit.
(Ne)výhoda strany druhé volby
STAN je dlouhodobě typická strana druhé volby. To se projevuje mj. jejich vysokým volebním potenciálem, který poměrově nekoresponduje s jejich voličským jádrem. Otázkou je, zda bychom měli pozici strany druhé volby považovat za výhodu nebo prokletí.
Za výhodu lze považovat, že díky své nevyhraněnosti může STAN přilákat jak zklamané voliče ODS, tak zklamané voliče hnutí ANO. Problém je, že pro stranu typu STAN je složité takového voliče dlouhodobě udržet. Nepřichází totiž s nějakým entuziasmem, ale spíše proto, že na něj STAN tak nějak zbyl.
Nutno dodat, že současný náhlý nárůst v průzkumu Kantaru neznamená, že STAN by mohl jakkoliv ohrozit vůdčí pozici hnutí ANO. Za předpokladu, že by Starostové udrželi své preference, což vůbec není jisté, by stále na Babišovo hnutí ztráceli 13 až 15 %.
Jak udržet voliče
Hlavním problémem tedy není voliče přilákat, ale udržet ho ve svých řadách. Strany druhé volby benefitují z chyb svých soupeřů a nikoliv ze svých úspěchů. Když tedy ustal konflikt mezi hradem a premiérem a ODS postupně představí reformy z dílny stínové vlády, je velkou otázkou, jak se tyto nové okolnosti odrazí na preferencích STANu.
Vít Rakušan stojí před nelehkým úkolem. Musí STAN více ideologicky vyhranit, aby mohl zvětšit voličské jádro, ale zároveň musí udržet určitou ideologickou rozmanitost uvnitř hnutí, díky čemuž dokáže přetahovat i voliče ANO. Nejsem si jistý, jestli je takový úkol vůbec proveditelný.
