Článek
Rusové se často a rádi odkazují na své předky, kteří bojovali s nacisty během takzvané Velké vlastenecké války, kdy během čtyř let byli schopni dojít až do Berlína. Za stejnou dobu dnes ruská okupační vojska postoupila o pouhých 20 až 40 kilometrů a dostala se tak k prvnímu městu pevnostního pásu, Konstantynivce.
Geografie východní Ukrajiny
Většinu Ukrajiny tvoří nekonečná pole a louky ideální pro postup mechanizovaných vojsk. Ostatně to potvrzují velké územní zisky ruské armády v Záporožské a Chersonské oblasti z počátku plnohodnotné invaze. Donbas je v tomto ohledu naprosto odlišný. Hustě obydlená oblast s rozvinutým těžkým průmyslem působí jako přirozená bariéra proti okupačním vojskům.
Není náhoda, že už během druhé světové války probíhaly klíčové boje v oblasti východní Ukrajiny spíše v okolí Charkova a Izjumu, což mimo jiné potvrzuje i fakt, že pouze o Charkov se svedly během dvou let hned čtyři velké bitvy.
Původně se o obejití centrální části Donbasu pokusili i Rusové, ale jejich plány byly zmařeny nejprve neúspěšným pokusem o dobytí Charkova na začátku roku 2022 a následně úspěšnou ukrajinskou protiofenzívou, během které okupanti ztratili strategické uzly Izjum a Kupjansk.
Nekonečné obranné linie
Po roce 2014 začala Ukrajina centrální část Donbasu významně opevňovat. Právě tato příprava přinesla své ovoce po počátku plnohodnotné invaze, kde se v některých sektorech okupační armáda doslova neposunula ani o metr. Symbolem tohoto úspěchu může být město Avdijivka. S předválečnou populací okolo 30 000 lidí byla Avdijivka, která leží přímo na hranicích mezi Ukrajinou a takzvanou DNR, schopna vzdorovat až do února 2024. Přičemž Rusové byli schopni dobýt město za cenu ohromných ztrát na životech i technice. Zároveň se ukrajinská vojska stáhla na další předem připravenou obrannou linii pouhých 5 až 10 kilometrů západně.
Tento příběh se opakuje během celé bitvy o Donbas, Rusové za cenu ohromných ztrát dobijí jednotlivá města nebo vesnice, jen aby se celý proces opakoval o pár kilometrů západně na další obranné linii. Právě proto byly ruské jednotky za čtyři roky války schopné posunout se o pouhé desítky kilometrů. Milovníky historie jistě napadne paralela mezi bitvou o Donbas a německou obranou Itálie v letech 1943 až 1945, v podstatě jde o stejný modus operandi.
Pevnostní pás a jeho důležitost
Po čtyřech letech a statisících obětí se okupanti konečně dostali k prvnímu z měst pevnostního pásu. Pevnostní pás je označení pro opevněnou oblast ležící na linii měst Slovjansk - Kramatorsk - Družkivka - Konstantynivka. Právě v této aglomeraci leží nejsilnější obranná linie na celém Donbasu. K síle této linie přispívá několik faktorů.
Zaprvé, Ukrajina na fortifikaci tohoto území pracuje přes 11 let a celá oblast je tedy protkaná sítí zákopů, minových polí nebo protitankových příkopů.
Zadruhé jde o velká města s velkou rozlohou, ale i relativně hustou silniční a železniční sítí, jinými slovy s mnoha logistickými trasami.
Posledním důležitým faktorem je geografie. Severní křídlo pevnostního pásu je kryto řekou Severní Doněc, přičemž snaha o překročení tohoto vodního toku skončila v roce 2022 pro Rusy katastrofou, když během jediného týdne utrpěli jedny z největších jednorázových ztrát v průběhu války. Dále se města pevnostního pásu nachází na taktických výšinách vhodných pro vedení defenzivních bojů. Po osvobození Izjumu a drtivé většiny Charkovské oblasti, navíc Rusové ztratili možnost obejít pevnostní pás a musí se pokusit o jeho dobytí.
Důležitost pevnostního pásu tkví také v tom, že západně od něj se nenachází žádné další přirozené obranné linie a Rusům by se tedy otevřely pláně Dnipropetrovské a jižní Charkovské oblasti.
Ukrajinské Sudety
Věřím, že výše zmíněné argumenty jasně vysvětlují důležitost Donbasu pro obranu celé Ukrajiny. Dovolím si zakončit paralelou, a to sice s Československem roku 1938. Ukrajina je v této době tlačena do podobné situace jako meziválečné Československo. Výměnou za mír se má vzdát své nejlépe opevněné části. Nejenže je nejisté, zdali by Rusové opravdu přistoupili k ukončení bojů, ale zároveň by se východní část Ukrajiny stala téměř nebránitelnou. Z těchto důvodů se Ukrajina nemůže vzdát Donbasu bez boje.
