Článek
Sudetští Němci - jako název tzv. menšiny - se vžil až za první republiky. Tzv - mám v předešlé větě proto, že početně menšinou by byli fakticky především naši Němci jen v případě, že uznáváme pragmatickou vymyšlenou fikci jednotného československého národa. Sudetských Němců bylo skoro dvakrát tolik jako Slováků; Češi tvořili v Československu paradoxně početně menšinu, proti všem ostatním národům, národnostem a etnickým skupinám.
Do roku 1918 se tři a půl miliónů obyvatel německého jazyka z Království českého, Markrabství moravského a Velkovévodství slezského - většinově považovalo za Böhmáky, Moravany a Slezany. A taky za Rakušany. Například majitel Škodových závodů Emil Škoda se identitárně považoval za Rakušana dvou zemských jazyků (češtiny a němčiny), stejně tak Emil Kolben a Čeněk Daněk (https://ct24.ceskatelevize.cz/video/reporteri-ct-osudy-prumyslnickych-dynastii-kolben-a-danek-42289).
Nesměli být Böhmáky
Edvard Beneš sliboval na pařížských mírových konferencích po roce 1918, že nový stát bude decentralizovaný, kantonálně samosprávný jako Švýcarsko. Jenže od počátku společně s Masarykem budovali tvrdě centralizovaný stát s uměle vytvořeným vládnoucím československým národem, s trpěnými menšinami (ESEJ: 100 let Československa - Neviditelný pes) INFO.CZ | David Vondráček: Vznik Československa byla chyba, Masaryk uplácel novináře (Rozhovor). Čeští, moravští a slezští Němci s tímto projektem nesouhlasili a vytvořili v roce 1919 provincie, hlavně Deutschböhmen, které chtěli připojit k nově vzniklému malému německému Rakousku; Československá armáda s francouzským velením povstání v provinciích násilně potlačila.
Ale od té doby se zakázalo používat úředně identitární slova: Böhmen-Čechy a Böhmáci – Češi německého jazyka. Zákaz po tisíciletí existence. Postupně si museli vytvořit čeští Němci (i s částí Moravanů a Slezanů německého jazyka) novou skupinovou identitu a nové označení: sudetští Němci - Sudetendeutsche. Tak se jmenovala i nejpočetnější legální nacionálně radikální strana na konci třicátých let: Sudetoněmecká strana, která s v období obrovské ekonomické a sociální krize čím dál více identifikovala s německým nacionálním socialismem (Prodlužované stíny předsudků – iLiteratura.cz, Sudetští Němci v nacistickém státě - Volker Zimmermann | Databáze knih), kdy z velké míry přispěla k postupnému rozpadu Československa.
Tragédie sudetských sociálních demokratů
Přesto patnáct procent antinacistů z řad sudetských Němců - chtělo bránit republiku, i když k ní měli - kvůli neřešení národnostních sporů problém; mezi nimi bylo nejvíce sudetoněmeckých sociálních demokratů. Ti po „Mnichovu“ prchali před nacisty do okleštěného Československa, ale naše orgány je často vracely násilím do Německa, kde končili v koncentračních táborech (Sto let od vzniku nejsilnější sociálnědemokratické strany v Evropě). Tam jich zahynulo kolem dvaceti tisíc (stejně jako etnických Čechů z politických důvodů, občanů protektorátu). Přestože byli antinacisté, nemohli - až na pár výjimek - zůstat v poválečném bolševizujícím národně-socialistickém Československu:1945-1948 (INFO.CZ | Jak Benešova poválečná politika připravila půdu pro únor, Byla Milada Horáková vůbec demokratkou? – Médium.cz).
Poslední „Sudeťák“
Zůstat ale mohli matka a dědeček Wenzel Löw - protinacistický sociální demokrat - Richarda Šulka, jehož dnes nazývá německá národnostní menšina v ČR - „poslední Sudeťák“, jehož rodinu v chebských egerlandských krojích vidíte na titulní fotce (INFO.CZ | Richard Šulko: Velký rozhovor o identitě, odsunu a mýtech Sudet).
V Hamburku si mysleli, že „Sudeťáci“ jsou Češi
Je jediný, který v Česku udržuje egerlandský folklór a sám mluví tímto nářečím Egerlandu (Chebska), kterému Němci od Hamburku vůbec nerozumí. Když ČSR vyhnala statisíce „Egerlanďáků“ k Severnímu moři do Dolního Saska, tak si místní mysleli, že ta podivná hatmatilka je čeština. Richard Šulko mi říká, že v Česku s poslední generací nevyhaných starších lidí - odejdou od nás i poslední zbytky kultury vzpomínání na jazykově německé Chebsko. Aby ale tato kdysi historicky významná středoevropská kultura úplně nezmizela ze světa - o to se starají kulturní spolky Sudetoněmeckého krajanského sdružení i málo početné spolky Němců v Česku. Richard Šulko v historickém chebském kroji bude zpívat se synem „chebsky-egerlandsky“ v Brně na Výstavišti v hale P v sekci „Böhmisches Dorf“; tuto neděli mezi půl čtvrtou a půl pátou (Program festivalu - Meeting Brno 2026).
K německé národnosti se v Česku hlásí kolem pětadvaceti tisíc lidí. V devadesátkách komunisté a ODS strašili, že se budou vracet do své staré vlasti jejich „soukmenovci“ - desetitisíce „Sudeťáků“. Podle dostupných informací – se jich dodnes vrátilo osmnáct (Proti Sudetoněmeckým dnům se ve velkém vymezují i tzv. obyčejní lidé - Médium.cz).
Bum Bum Becker
Většina potomků sudetských Němců žijící v Německu ve druhé a třetí generaci po vyhnání má povědomí o své staré vlasti, cítí k ní z historických a kulturních důvodů sympatie. Ale není nikde organizovaná a aktivní. Jako třeba světoznámý tenista Boris Becker, jemuž se přezívalo kvůli geniálnímu prvnímu podání Bum Bum. Jeho matka pochází z Kunwaldu-Kunína (Vzpomínky na rodačku. Matka tenisty Beckera se ke Kunínu hrdě hlásila - iDNES.cz).
Nobelista s Merkurem
„Sudeťák“ Petr Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007, se narodil v německé jazykové části Plzeňska. Českým novinářům vyprávěl, že se jako šestiletý v poválečném internačním táboře před odsunem nezbláznil (otec tam zahynul) jen proto, že dozorci mu nebránili v montování kousků z české stavebnice Merkur. Ke vztahu ke starým „Böhmen“ (nikoli protektorátním) vedl i své děti (Plzeň se přihlásila k držiteli Nobelovy ceny - Plzeňský deník).
Keňská Opavačka
Joy Adamsonová patří mezi ty naše rodáky německého jazyka, která se ke staré vlasti nikdy později nehlásila, a nakonec moc ani k Evropě. Narodila se do patricijské rodiny v Opavě (Troppau) v roce 1910 jako Friederike Victoria Gessner. Později byla byla československou občankou, ale nezanevřela jen na rodné Slezsko, ale i na Evropu. Většinu života prožila v africké Keni. Věnovala se přírodě a ekologii. Světoznámou stala díky knihám a filmům o lvici Else (Divoká Afrika Joy Adamsonové | Slezské zemské muzeum).
Spolupracovali a anglickými Beatles
Tvrdý odsun si jako jedenáctiletý prožil Heinz Edelmann z Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe). Stal se světoznámým výtvarníkem a animátorem s přezdívkou Disney na LSD. Jako hlavní výtvarník vytvořil pro britskou rockovou skupinu The Beatles proslulý animovaný muzikál Žlutá ponorka (1968) - Žlutá ponorka ze Sudet — Reportéři ČT — Česká televize. Heinz si pak nejvíce oblíbil Paul McCartneyho, který zase nedal dopustit na svou basovou kytaru ze sudetského know-how. Dodnes používá hudební nástroje Josefa a Waltera Höfnerů, jež byli odsunuti z Lubů u Sokolova (Schönbach) - INFO.CZ | Ztracená basa Paula McCartneyho má překvapivé kořeny v Česku.
Mají Posselta za českého agenta
Těchto příběhů jsou stovky, o evropských a světových proslulostech „Sudeťáků“ ve vědě, v umění a ve sportu - které jsme - bez soudu - na základě kolektivní viny - vyhnali.
Všechny tyto příběhy landsmanšaft (Sudetoněmecké krajanské sdružení) opatruje ve svých kulturních a historických institucích (INFO.CZ | Jak sudetští Němci vytvořili český autoprůmysl).
Aktivních lidí ve sdružení jsou stovky (ještě v roce 1990 tisíce). Tisíce ale měně aktivních v posledních letech přivítaly zbavení se vedením posledních zbytků nahnědlých radikálů ze sdružení Witikobund, kteří mluvčího sdružení Bernda Posselta mají „za českého agenta“. Už dlouhodobě jsou ve vedení landsmanšaftu demokratičtí sociální demokraté a křesťanští sociálové (všechno lidé narození v Německu dávno po válce), jejichž zásluhou se sdružení definitivně vzdalo nároku na majetky (INFO.CZ | Dejme šéfovi landsmanšaftu Berndu Posseltovi medaili. Zaslouží si ji!).
Kulturní paměť nelze odsunout
Současní sudetští Němci, z nich se někteří sejdou tento týden s nepředsudečnými Čechy v kdysi dvojjazyčném Brně Gregora Johanna Mendela - jsou společenstvím bez větších politických ambicí, komunitou na vymření. Ale nikdy nezmizí úplně (Přepište dějiny: Sudeťáci pro začátečníky - Meeting Brno 2026).
Je to také jedna z mála početnějších nečeských sourodých skupin v Evropě, která má emočně nejsilnější pozitivní vztahy k dnešnímu Česku. Budou stále kousek od nás, mezi námi i s námi, i když na ně v Brně budou možná protestující házet vejce… Budou samozřejmě početně slábnout. Kulturní a historická paměť nezmizí ale nikdy úplně. Ta se nedá odsunout jako lidé…
