Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Jak jsem jednou přišel hned o dvě zaměstnání najednou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Děda Víťa

Děda Víťa ještě v dobách svého mládí. Psal se rok 2001.

4. 11. 18:15

Úplně otevřené a syrové odhalení práce (některých) MLM finančně poradenských společností. Přísahám, že jsem si tímhle vším jako mladý kluk doopravdy prošel.

Článek

Je to zajímavá historie, ale o svůj příběh se tady v krátkosti podělím. V roce 1999 jsem býval policejním důstojníkem - správcem počítačové sítě a analytikem na krajské vyšetřovačce. A přišel za mnou dobrý kamarád, který už v té době pracoval pro velkou českou MLM poradenskou firmu. Dal si kafe, pokecal, a řekl, by rád viděl všechny pojistné a finanční smlouvy, co jen mám doma. Ukázal jsem mu je - byl to přece dobrý kamarád. Po zhruba hodinovém čtení mi řekl, že to mám všechno ale úplně špatně, a všechny smlouvy mi převrtal (čti : pozrušoval a napsal nové). Na mně, na manželku, na děti … Jeho přehled na mně zapůsobil, a prohlásil jsem něco v tom smyslu, že jeho znalosti bych chtěl mít.

Na to zřejmě čekal, z tašky vytáhl přihlášku na základní seminář, a se širokým úsměvem prohlásil „pojď k nám, já tě doporučím“. No a tak jsem zaplatil „školné“ 1 500 Kč, za které jsem dostal kožené desky a oběd, a ocitl se na vstupním semináři oné firmy. Pořád se tam někomu tleskalo, na pódium třeba přišel řečník, a kolega ho představil „Tady pan X vydělává 100 000 korun měsíčně. To přece stojí za potlesk !!!“. No a my jsme si všichni stoupli a tleskali. Pán chvíli mluvil, a pak se nás zeptal : „Je tady někdo, kdo by si taky chtěl vydělávat 100 000 měsíčně ?“ Ta představa pro mě byla lákavá, plat policisty v té době byl kolem 17 000 českých korun, a tak jsem se přihlásil. Okamžitě mě vytáhli na pódium, a křičeli : „Zatleskejte pánovi, protože on se toho nebojí, a on to dokáže!!!“. A všichni tleskali zase mně.

Na konci semináře nám dali potvrzení, že umíme sjednávat penzijní fondy. A řekli : Chcete na další seminář ? Doneste pět smluv penzijních fondů, a můžete se zúčastnit. Obešel jsem rodinu, a těch pět smluv napsal. Sám na sebe ani na manželku už jsem nic napsat nemohl, to už zvládnul můj kamarád, promiňte, v terminologii té dané firmy můj „sponzor“.

Pak nás naučili psát životky - a situace se opakovala. Napsaných pět smluv bylo vstupenkou na další seminář o stavebním spoření, a tak dále. Zhruba za tři měsíce jsem měl vydělaných „závratných“ 20 000 Kč, a před sebou jsem měl poslední úkol: Chceš dostat průkazku, že jsi plnohodnotný odborník??? Doveď do firmy pět nováčků !!! Teprve v této chvíli jsem zjistil, že přesně v tomto bodě se nacházel můj kamarád, když do firmy dovedl mě.

Odmítl jsem pokračovat ve „slibně rozjeté“ MLM kariéře u firmy, a z kolotoče jsem vyskočil, čímž jsem „kamaráda“ hrozně zklamal, a naše kamarádství v podstatě skončilo. Ale finanční poradenství mě začalo bavit, moc se mi to líbilo, jenom jsem ho chtěl dělat jinak. A tak jsem navázal napřímo spolupráci s velikou stavební spořitelnou, a s jednou z velkých a významných pojišťoven na trhu. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl, pracovat na vedlejší činnost, nikdo mě nenutit tahat do firmy nováčky.

Všechno by bylo fajn, jenom … byl jsem policajt. A ten, jak známo, bez souhlasu nadřízeného podnikat nesmí. Vydržel jsem to tajit dva roky, než jsem o povolení svého tehdejšího šéfa písemně požádal. A stalo se, co se dalo čekat - povolení bylo briskně písemně zamítnuto.

Přesto jsem dál podnikal načerno, tedy - platil jsem si daně, sociální i zdravotní, jenom jsem o svém vedlejšáku „neinformoval“ své nadřízené. Věděl jsem, že maximální postih, který mi hrozí, je okamžitá, hodinová výpověď od policie. Ale finanční poradenství dělané po večerech mi přinášelo stejné množství peněz, jako práce správce sítě, vykonávaná přes den.

Jednou takhle v létě chtěly mé, tehdy školou povinné, dcerky na letní brigádu, aby si přivydělaly nějaké penízky. A našly si realitní kancelář, které měly roznášet letáčky do schránek, tuším za 50 Kč na hodinu. Tož jsem také nechal natisknout pár tisíc letáčků s popisem mých služeb, a holkám jsem dal úkol, aby společně s letáčky od realitky házely do schránek i ty moje. Zdvojnásobil jsem jim plat od realitky, a dcerky byly fakt nadšené.

Co čert nechtěl, jeden z letáčků dostala do schránky i jedna paní, která pracovala na naší inspekci. Nedošlo jí, že jméno, uvedené na letáčku, se shoduje se jménem člověka, který se jí stará o počítač, to by bylo ještě moc jednoduché. Ale co dva čerti nechtěli, just právě tato paní se rozhodla na letáček zareagovat, a zavolala, že by měla zájem uzavřít si stavební spoření.

No a tak se policie oficiálně dozvěděla o mém podnikání. Čekal jsem vyhazov, a bylo mi divné, že se stále nic neděje. Jenže ono se dělo …

Paní z inspekce z mého podnikání vyrobila PŘÍPAD, kterým chtěla odstrašit ostatní kolegy. A tak pracovníci inspekce vybavení policejními průkazy slídili v pojišťovně, a ptali se, zda tam dělá tento člověk (ukazovali mou fotku), chtěli vidět kopie smluv, které ten člověk udělal, čímž se dostali k adresám mých klientů, a pak se zase ptali těch klientů, zda jejich smlouvu opravdu sjednával tento člověk (fotka).

Když byl spis na mě dostatečně objemný, výživný a tlustý, předvolal si mně jednoho krásného dne pan ředitel. Seděl tam i můj nejbližší nadřízený, personalista, paní z inspekce, a všichni se tvářili hrozně ponuře a vážně. Stalo se, co se stát muselo, během hodiny jsem odevzdal rozdělanou práci, veškerý nafasovaný materiál, směl jsem si sbalit svůj hrneček na kávu - a zůstal jsem na ulici, bez nároku na odstupné a odchodné.

Vydal jsem se tedy do pojišťovny, oznámit, že budu mít na práci u nich mnohem víc času, a že bych rád z vedlejší činnosti přešel na hlavní pracovní poměr. Jenže si mně zavolal ředitel agentury, a spustil : „Víťo, nevím, co jsi kde provedl. Ale ptala se po tobě kriminálka, rozumíš, dělají nám ostudu u klientů, ti sem pak volají a ptají se - takhle by to nešlo. Tady máš ukončení pracovní činnosti dohodou ke dnešnímu dni, a když to nepodepíšeš, vyhodím tě silou pro ztrátu důvěry.“

A tak jsem ze dne na den přišel jak o oba zdroje svého příjmu, tak i o klienty, které jsem do té doby pracně sehnal (běžte znovu do rodiny, kde se po vás předtím pídila kriminálka, a získejte si tam důvěru). BUM!!!

No a v té době mi zavolal medový ženský hlas, a „slečna asistentka“ mně zvala na pohovor k řediteli brněnské pobočky nadnárodního německého koncernu s názvem na tři písmenka. Pan ředitel si mě prý někde všiml (dodnes nevím kde, možná že také dostal letáček), a nabízel mi placenou stáž „v největší a nejlepší finančně poradenské firmě v Evropě“. Divíte se mi, že jsem hned druhý den stál v pracovně u ředitele, oblečený ve svém nejlepším obleku, a v krásně vyleštěných botách ?

Bylo mi vysvětleno, že je sice fajn, že jsem už v oboru pracoval, ale že přece jen - musím začít, tak jako každý, od základní pozice ve firmě. Tedy od finančního konzultanta na stupni R1. A začaly výcvikové semináře a nalejvárny, velmi podobné těm v MLM firmě z počátků mého podnikání. Tleskat každému, kdo měl jakýkoliv úspěch. Finanční analýzu se naučit doslovně, slovo od slova, jako divadelní roli (zkoušeli mně z toho, musel jsem jet dokonce skládat zkoušku do Prahy). Telefonovat klientům. Že žádné neznáš ? Vezmi si Zlaté stránky, tam je lidí!!! V místnosti nás sedělo asi třicet, každý před sebou Zlaté stránky a v ruce vlastní mobilní telefon. Abychom všichni nevolali od „A“ (pan Adamec by se z toho musel zbláznit!), měli jsme nařízeno volat každý na stejné písmenko, jakým začínalo naše příjmení. No a já jsem Trnavský, takže jsem volal panu Turečkovi, Tlustému, paní Trnkové… Telefon jsem měl slovo od slova napsaný, musel jsem ho číst, a napsané jsem měl i odpovědi na možné otázky klientů. Tak třeba : „Vy nemáte čas ? Ale to je skvělé, já taky ne. Právě proto vám volám, abychom vzájemně našli volný termín!!!“

Přes tyto šílené podmínky se mi dařilo nějaké ty smlouvy i napsat, přece jen, věděl jsem toho o finančnictví už tehdy tisíckrát víc než můj „manažer“ (ten si za mnou chodil pro rady, jenom to nikdy nepřiznal. Maskoval to ale tím, že mě prý zkouší, co o tom problému vím). A pravidelně jsem se umísťoval na prvním, druhém, no, maximálně třetím místě v měsíční soutěži v rámci své skupiny. Kolegové mi z donucení tleskali, pokud tedy neodešli a s prací u firmy nesekli.

Později mi bylo nabídnuto, abych se stal vedoucím obchodní skupiny (v terminologii firmy s německými kořeny pozice GST). Jenže to mělo háček, nikdo mi žádné poradce nedal, měl jsem za úkol sám si vytvořit tým. A tak jsem si měl přivést nějakou slečnu asistentku (čti : inteligentní a pěkně vypadající studentku vysoké školy), které zaplatím za to, že bude mým jménem volat finančním poradcům. Měla mě v telefonu představovat jako „personálního ředitele firmy, který vám nabízí placenou stáž v největší a nejlepší finančně poradenské společnosti v Evropě“. A druhý den jsem si měl zaplatit celodenní pronájem reprezentačně vypadající kanceláře v budově, kterou si pronajímal tehdejší ředitel, sedět za stolem, a dělat pohovory se „stážisty“. Ona slečna by ten den skutečně vystupovala jako moje asistentka, vodila by návštěvy z recepce do „mojí“ kanceláře, a když si přinesu vlastní kafe, džus a minerálku, bude je moci na pohovoru zájemcům i nabízet!

Pochopil jsem, že je nejvyšší čas říct „Sbohem“ (a to doslova, nikoliv jen na shledanou). A v té chvíli jsem se definitivně rozloučil s jakýmkoliv MLM podnikáním, a se všemi finančně poradenskými společnostmi, které nabírají plnými hrstmi kohokoliv, kdo umí číst a psát, především tedy studenty vysokých škol, i když je to samozřejmě maskované „placenou stáží ve špičkové firmě“. Jakmile jsem řekl, že odcházím, zareagovala společnost tak, že mi prostě přestala vyplácet provize. Až do dnešního dne mi tedy dluží nevyplacených zhruba asi 30 000 korun, ale uznávám, že to je už dávno promlčené.

Díky svým znalostem jsem si mohl opravdu vybírat, do které společnosti nastoupím, vzali by mně kdekoliv. Nakonec to „vyhrála“ obrovská česká pojišťovna (s malým „č“, není to název firmy), kde mi nabídli skvělé podmínky, a stal jsem se jejich zaměstnancem - specialistou a později i vedoucím kanceláře životního pojištění. Po několika letech jsem přišel na to, že je pro mně podstatně výhodnější, když nebudu zaměstnancem, a budu svou práci dělat na IČO, ale to už je jiná pohádka, i tak jsem se tady rozepsal až dost.

Jsem opravdu neskutečně rád, že dnes už se k praktikám, popisovaným výše, nemusím uchylovat, asi by mě to doopravdy zničilo. Ale zpětně mi nevadí, že jsem jimi prošel - znám tak i odvrácenou tvář tohoto (dříve svého) oboru, a mnohým věcem díky tomu rozumím mnohem lépe. Tož tak …

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz