Článek
Tyhle příhody jsou ještě z doby, kdy jsem jezdil jako šofér příměstské linkové dopravy.
Kočárek tam a zpět.
„Můj“ moderní, velkokapacitní a nízkopodlažní autobus byl zrovna v servisu, a tak mi dispečer pro dnešek přidělil náhradní vůz - stařičký a osvědčený Crossway, celkem pohodlný, ale s přepravou čehokoliv, co by mělo kolečka, nebo třeba s přepravou invalidů v tomto voze konstruktéři zcela jistě nepočítali.
Na jedné konečné přijede k autobusu sympatická mladá paní s kočárkem. No nic, při troše dobré vůle se mi sem jeden kočárek vejde. Nikde žádný jiný cestující, a tak paní pomáhám přes uzoučké dveře a přes tři vysokánské schody já. Když konečně kočárek tak - tak dostaneme dovnitř, paní se krásně usměje a poděkuje. A pak se mě bezelstně zeptá, kdy dojedeme do Sence.
Vytřeštím oči. „Paní, já jedu na Trnavu, tohle je stání 21. Na Senec jezdí autobusy že zastávky 29!“ Prý „aha, tak já to spletla. Ale to já tedy budu muset zase vystoupit, já se potřebuju dostat do Sence.“
No nic, kočárek jde zase ven. Manipulaci už máme natrénovanou.
Jen 300 metrů?
Naše společnost nedávno vyhrála nové krajské výběrové řízení a jednoho dne tak došlo k tomu, že jsme po konkurenční společnosti převzali celou příměstskou dopravu v Bratislavském kraji. Bohužel, měli jsme v té době jen velmi málo řidičů, a přestože jezdili všichni, kdo měli platné „papíry“, ruce a nohy, po dobu prvních dvou měsíců jsme ani zdaleka neměli obsazené všechny linky, které byly v jízdním řádu. Krajský úřad nás za to mohl podle smlouvy každý den velmi citelně pokutovat, ale vedení kraje tenkrát rozhodlo o tom, že dokud se problém nevyřeší, místo pokuty budeme cestující převážet bez jízdenek - tedy zdarma. A to se mezi lidmi opravdu velmi rychle rozkřiklo.
Přijíždím k zastávce Pezinok - Tesco a vidím tam postávat najednou asi 30 nepřizpůsobivých a rozhodně ne právě voňavých spoluobčanů. Celá skupina se mi také okamžitě narvala do autobusu. Jejich množství, hluk a odér fakt ihned zaplnily celý vůz. V duchu si povzdechnu, zavřu dveře a odjíždím. Hned na následující zastávce Pezinok - Kaufland ale zase celá tlupa vystupuje. Tak se jednoho ptám, zda jim stálo za to čekat na autobus a popojet jen asi 300 metrů.
„Šéfe, proč bychom chodili pěšky, když vy teď jezdíte zadarmo?“ Mno jo, logiku to má…