Češi platí víc za základní potraviny. Inflace znovu hýbe peněženkami i internetem

V letních měsících roku 2025 se inflace opět dostala mezi hlavní témata, která rezonují jak ve veřejném prostoru. Proč? Podle červnových údajů Českého statistického úřadu vzrostla meziroční inflace na 2,9 %, což představuje nárůst o půl procentního bodu oproti květnu a znamená nejvyšší hodnotu od prosince předchozího roku. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,3 %. K hlavním faktorům růstu patřily především ceny potravin, nealkoholických nápojů, ale také služby a náklady na bydlení.

Výrazný nárůst cen potravin ovlivňuje životy naprosté většiny obyvatel České republiky. Potraviny a nealkoholické nápoje zaznamenaly meziroční růst přibližně o 6,2 %. Základnípotraviny, které tvoří významnou část každodenního spotřebního koše domácností, zdražovaly nejrychleji. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že například máslo meziročně zdražilo o 24,7 %, vejce o 40,4 %, polotučné trvanlivé mléko o 13,1 % a ceny kávy, kakaa či čokolády stouply v rozmezí 26–29 %. Tyto nárůsty se přímo promítají do výdajů rodin. Další položky, jako například nájemné, zaznamenaly meziročně růst o 6,3 %. Celkově ceny zboží vzrostly o 1,6 %, zatímco ceny služeb byly ještě výraznější – meziročně o 5 %.

Inflace je však složitější fenomén než pouhé součty procent. Odborníci z Českého statistického úřadu vysvětlují, že na růst cen v červnu měly kromě potravin vliv i pohonné hmoty a tzv. srovnávací základna z loňského roku, kdy byly ceny v některých oblastech nižší. To způsobuje, že meziroční přírůstky mohou být letos vyšší, přestože například světové ceny některých komodit zůstávají stabilní nebo mírně klesají. Tento efekt lze pozorovat zejména u energií, kde ceny v roce 2024 prudce stouply, a letošní srovnání je tedy opticky mírnější.

Ekonomové předpokládají, že ve druhé polovině roku by se inflace mohla začít zpomalovat. Příznivě působí posilující kurz české koruny, který snižuje ceny dovážených surovin a zboží, a také stabilizace světových cen potravin a energií. Podle analytiků by se proto celoroční inflace v roce 2025 mohla pohybovat v pásmu 2,6–2,9 %. I přes tato očekávání však zůstává hlavní riziko v oblasti cen potravin a služeb. Výdaje na stravování, rekreaci, kulturu, ubytování a dopravu rostou tempem, které je často vyšší než celková inflace. Například podle údajů z trhu vzrostly ceny některých služeb v oblasti gastronomie a pohostinství i o více než 5 % za rok.

Dopad inflace na české domácnosti je značný, zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Procentuální růst cen totiž znamená v absolutních částkách výraznější zatížení právě těch, kdo mají v rozpočtu nejméně prostoru pro úspory. Výdaje za základní potraviny mohou v případě čtyřčlenné rodiny vzrůst i o několik stovek korun měsíčně, což je v kombinaci s dalšími rostoucími náklady na bydlení, energie nebo dopravu výrazný zásah do rozpočtu.

Podle ekonomů, například z Generali Investments CEE či PwC, je inflace v Česku stále významně ovlivňována také produkčními náklady v zemědělství a potravinářství a dlouhodobě problémovou situací na trhu s bydlením. Vyšší ceny vstupů se promítají do konečných cen pro spotřebitele, což společně s napjatou situací na trhu práce a rostoucími mzdovými náklady udržuje ceny v pohybu směrem vzhůru.

Důležitým faktorem jsou i psychologické aspekty inflace. Veřejnost je v posledních letech velmi citlivá na zdražování, které je opakovaně hlavním tématem diskusí v médiích i na internetových fórech. Obyvatelé často diskutují o konkrétních zkušenostech s cenami v obchodech, sdílejí informace o zdražování jednotlivých položek a vyjadřují obavy, že trend růstu bude pokračovat. Tyto obavy jsou zesilovány i zprávami o možném dalším růstu cen v souvislosti s nepředvídatelnými událostmi na globálních trzích či změnami počasí, které ovlivňují sklizně a ceny zemědělských produktů.

Vláda a politické strany diskutují o různých opatřeních na zmírnění dopadů inflace na nejzranitelnější skupiny obyvatel. Patří sem například debaty o adresných sociálních dávkách, podpoře nízkopříjmových domácností nebo dočasném snížení DPH na vybrané potraviny. Zatím však nebylo přijato zásadní opatření, které by znamenalo okamžitou úlevu pro všechny spotřebitele. Česká národní banka sleduje inflační vývoj velmi pozorně a zatím zůstává u strategie zaměřené na udržení inflace v tolerančním pásmu 2 ± 1 %.

Očekávání do dalších měsíců se soustředí zejména na vývoj cen potravin a služeb, a také na vliv začátku školního roku, který znamená pro mnoho rodin zvýšené výdaje. Pokud ČSÚ v srpnu potvrdí pokračování současného trendu, inflace zůstane i nadále středem pozornosti veřejnosti i odborné debaty.

Použité zdroje a citace: