Článek
Děkujeme za reprezentaci. Nový stadion? Možná raději prasečák
Jsou chvíle, kdy je člověk na fotbalové fanoušky hrdý. Když jedou stovky kilometrů za svým klubem, zpívají i za nepříznivého stavu a po vysoké porážce dokážou hráčům zatleskat. A pak jsou chvíle, kdy se člověk podívá na fotografie z vlaku a začne přemýšlet, zda se někde cestou nezaměnil fotbalový výjezd za exkurzi zařízení pro destruktivně založené primáty.
Fanoušci Zbrojovky Brno vyrazili v sobotu do Prahy ve velkém. Do speciálního vlaku mířícího na utkání se Slavií nastoupilo podle médií zhruba 660 lidí. V prvním voze cestovaly rodiny s dětmi, v posledním ultras, mezi nimi běžní příznivci klubu. Na stadionu pak Brňané vytvořili svému mužstvu velmi dobrou atmosféru, a to i přesto, že Zbrojovka od Slavie dostala čtyři góly. Hráči jim po utkání děkovali a záložník Patrik Čavoš označil jejich podporu za „neskutečnou“.
Potud krásný fotbalový příběh. Velký výjezd, stovky lidí za klubem přes půl republiky, podpora i za rozhodnutého stavu. Přesně tohle k fotbalu patří.
Jenže někteří účastníci patrně usoudili, že samotným fanděním by reprezentace Brna nebyla úplná.
Do cíle se totiž souprava nevrátila úplně ve stavu, v jakém vyjela. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského bylo poškozeno šest z devíti vozů. Rozbitá okna, poničené sedačky a osvětlení, vylomené interiérové dveře. Podle svědectví členky vlakového personálu citovaného Echo24 navíc problémy nezačaly až po prohraném utkání. Už cestou do Prahy měla být ve dvou vozech vymlácená světla, poškozená opěradla a vysazená okna. Cesta zpět pak podle ní byla ještě horší.
Člověk by skoro obdivoval tu důslednost. Zbrojovka ještě ani nestihla prohrát a někteří její příznivci už byli preventivně naštvaní na vlak.
Ani samotný Eden nezůstal této kulturní výměny ušetřen. Podle zveřejněných informací byla v sektoru hostů utržena umyvadla, poškozeny držáky papírových ručníků a další vybavení toalet. Kvůli požáru tam navíc zasahovala ochranka.
Jako fotbalový fanoušek bych proto chtěl těmto lidem upřímně poděkovat.
Děkuji za příkladnou reprezentaci svého klubu. Děkuji za připomenutí, že po desetiletích debat o fotbalovém násilí stále existují jedinci, pro které je vrcholem fanouškovské kultury schopnost vyrvat něco ze zdi. Děkuji také za názornou demonstraci toho, proč dopravci, pořadatelé, policie a často i normální fanoušci přistupují k některým fotbalovým výjezdům s obavami.
A především děkuji za to, že jste dokázali během několika hodin překrýt něco, co se stovkám ostatních povedlo.
Protože právě to je na celé věci nejsmutnější. Ve vlaku nebylo 660 vandalů. Byly tam rodiny s dětmi, dlouholetí příznivci, normální lidé, kteří si koupili lístek, vzali šálu a chtěli vidět svůj klub na Slavii. Byli tam fanoušci, kteří dokázali svůj tým podporovat i při porážce 0:4. Klub ostatně ve svém vyjádření správně upozornil, že jednání jednotlivců nesmí zastínit slušné chování drtivé většiny cestujících.
Jenže fotografie rozmláceného vlaku mají bohužel větší sílu než fotografie člověka, který dvě hodiny slušně seděl na sedadle a pak vystoupil.
A právě proto nejsou podobné excesy soukromou záležitostí několika pitomců. Na zádech totiž mají barvy klubu. Jedou vlakem vypraveným pro jeho fanoušky. Kráčejí městem jako jeho příznivci. A následky jejich chování pak nedopadají pouze na ně. Dopadají na Zbrojovku, na ostatní fanoušky a nakonec i na pověst fotbalu jako takového.
Klub tentokrát reagoval správně. „Ničení cizího majetku nemá s podporou Zbrojovky nic společného,“ uvedl ředitel komunikace Tomáš Šusta. Organizátoři výjezdu mají škodu uhradit v plné výši a klub s nimi chce řešit konkrétní postup vůči viníkům i opatření pro další cesty. Přesná výše škody zatím nebyla zveřejněna; České dráhy ji mají určit po podrobné prohlídce soupravy.
A tady by podle mě měla veškerá tolerance skončit.
Kdo něco rozbil, ať to zaplatí. Kdo ničil zařízení stadionu, ať nese odpovědnost. A pokud lze konkrétní viníky identifikovat, nevidím jediný rozumný důvod, proč by měl klub stát o jejich další návštěvy. Fotbal nepotřebuje člověka, který dokáže vytrhnout dveře z vlaku. Fotbal potřebuje člověka, který dokáže devadesát minut fandit a potom se chovat jako svéprávný dospělý jedinec.
V Brně se přitom dlouhá léta mluví o důstojném stadionu. O návratu velkého fotbalu, o tradici, historii, desetitisících lidí a místě, které by Zbrojovce konečně odpovídalo. Jako fanoušek fotbalu bych Brnu takový stadion přál. Zbrojovka je tradiční klub a normální brněnští příznivci si moderní fotbalový domov bezpochyby zaslouží.
Ale dokud bude mít klub ve svém středu také dobytky, kteří nedokážou absolvovat cestu vlakem bez toho, aby z něj udělali pojízdnou ruinu, je pro ně nového stadionu vlastně škoda.
Pro takovou část publika by totiž bylo vhodnější jiné sportoviště.
Ideálně někde v prasečáku.
Tam se dá válet v bordelu, něco občas utrhnout a při troše štěstí si toho ani nikdo nevšimne.
Zdroje:
