Článek
Je neděle večer, když píšu tento článek. Jak mnoho dalších mne zítra, v pondělní ráno, čeká cesta do práce. A jelikož obvykle jezdím kolem osmé hodiny, na dálnici D1 u Exitu 182 Kývalka už probíhá tradiční každodenní drama. Kolona vozidel mířících směrem do Brna se postupně zastavuje a pomalým tempem připomínajícím spíše pěší zónu než nejvytíženější českou dálnici se sune vpřed. Tato ranní dopravní tragédie zde opravdu není výjimkou, ale každodenní realitou tisíců řidičů, kteří v kolonách tráví desítky minut; při troše „štěstí“ i hodinu. Pokud byste chtěli otestovat svoji trpělivost a psychickou odolnost, zapomeňte na kurzy jógy nebo meditace – stačí každé ráno usednout za volant a zamířit na Kývalku.
Exit 182 u Kývalky je notoricky známé místo, kde infrastruktura jednoduše nestačí poptávce. Kolony tu pravidelně dosahují délky až několika kilometrů, přičemž rekordy jsou běžně překonávány zejména během zimních měsíců. Data z dopravního monitoringu například ukazují, že v prosinci 2023 zde vznikaly fronty o délce kolem 3 kilometrů, které paralyzovaly dopravu na celé dopoledne. Není potřeba žádných mimořádných událostí nebo nehod – stačí prostá realita kapacitně nedostačující čtyřpruhové dálnice. Právě na Kývalce se totiž k D1 připojuje vytížená silnice první třídy I/23, která přivádí dopravu z celého jihozápadu brněnské aglomerace; z Rosic, Ivančic a přilehlých měst a obcí. Silnice I/23 jako taková ovšem obstarává i velkou část dopravy od Třebíče. A tito lidé jezdí do Brna do práce.
Řidiči tu mají čas na přemýšlení o hlubokých filozofických otázkách, jako třeba „Proč jsem si vlastně koupil auto?“ nebo „Co asi dělá ten člověk přede mnou, češe se?“. Právě v těchto chvílích si mnozí vzpomenou na sliby politiků a úředníků o brzkém řešení situace – sliby, které slýchám už celé roky.
Přitom o nutnosti rozšíření dálnice D1 kolem Brna se mluví již řadu let. Stát však reaguje typicky pomalu a těžkopádně. Podle aktuálních informací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo konečně získáno pozitivní stanovisko EIA pro plán rozšíření dálnice v úseku od Kývalky (Exit 182) až po Holubice (Exit 210) na tři pruhy v každém směru. První stavební práce, zaměřené na přestavbu mostních konstrukcí, mají začít v roce 2027 a kompletní dokončení celého úseku se očekává nejdříve kolem roku 2032. Ano. Ještě minimálně sedm let trpělivého čekání. Vzhledem k rychlosti, jakou stát obvykle staví dálnice, a vzhledem k čilosti některých ekologických spolků se mohou řidiči jen modlit, aby se termín ještě několikrát neodsunul.
Do plánovaného rozšíření je zahrnuta také přestavba samotného Exitu 182 na plnohodnotnou všesměrovou mimoúrovňovou křižovatku (MÚK). Tato přestavba má odstranit dosavadní chaotické křížení vozidel a zajistit plynulejší napojení vozidel na dálnici. Termín realizace této klíčové přestavby zatím není detailně zveřejněn, ale projektová příprava a získání potřebných povolení by měly proběhnout v následujících dvou až třech letech, aby stavební práce mohly probíhat současně s rozšiřováním dálnice. Doufejme jen, že realizace nebude probíhat typickým českým způsobem – tedy začít kopat všude naráz, aby se to za rok rozkopalo znovu, protože „se na něco zapomnělo“.
Částečnou úlevu přineslo dokončení rozšíření kratšího úseku mezi 194. a 196. kilometrem, který byl otevřen v dubnu 2025, dokonce s mírným předstihem. Nicméně tento krátký úsek situaci v okolí Kývalky nijak zásadně nezlepšil. Doprava na Exitu 182 je v dopravních špičkách natolik intenzivní, že ji dálnice v současném stavu prostě není schopna pojmout.
Nejde tedy jen o každodenní dopravní nepříjemnosti, ale o vážný symptom hlubšího problému – neschopnosti státu efektivně a včas reagovat na dlouhodobě známé potřeby. Zatímco se řidiči pravidelně potýkají s nervozitou, stresem a ztrátou času v ranních kolonách, odpovědné instituce stále slibují řešení v časovém horizontu dalších sedmi let. Reálná změna je tedy ještě vzdálená a bude záležet hlavně na tom, zda se odpovědní úředníci dokážou probudit dřív, než řidiči začnou raději jezdit vlakem, na kole nebo chodit pěšky.
Když už jsem zmínil ty vlaky… konkrétně od Rosic se už dá vlakem jet poměrně komfortně. V prosinci 2024 byla dokončena kompletní rekonstrukce trati Brno hl. n. – Zastávka u Brna; trať byla zdvojkolejněna a došlo i k instalaci trakčního vedení. Bohužel jsme však v ČR, a tak právě na trati probíhá dlouhodobá výluka, během níž většina osobních vlaků na brněnské hlavní nádraží nezajíždí. To totiž takhle v Brně budovali „náplavku“ a během této mimořádně drahé a dlouhotrvající stavby se údajně „sám od sebe“ pohnul starý kamenný viadukt přes Svratku. Odpovědnost nikdo nenese, viník se nenašel. Ale v každém případě je dobře, že ten most neopravili během té rok a půl trvající výluky a počkali s tím až na teď… Ale to je zase jiný (a moc pěkný) příběh.
Oba dva případy mají jedno společné. Jsou nejen špatnou vizitka dopravního plánování (ta dálnice je poddimenzovaná dlouhodobě), ale také připomínka toho, jak daleko je stát od schopnosti pružně a účinně řešit problémy svých občanů.
Čas je to jediné, čeho má člověk skutečně málo. A pokud jej někde promrhá, nikdo mu jej nevrátí. Pojďme nemrhat naším časem v dopravních kolonách.
Anketa
Zdroje:
