Článek
Možná jste na něj už narazili, třeba v reklamě. Kuře přebíhající silnici, rostoucí částka na obrazovce a jednoduchá volba: pokračovat, nebo si vzít výhru? Reklama slibuje rychlé peníze, jednoduchá pravidla a občas vyvolává dojem, že člověk potřebuje jen trochu odvahy a správný okamžik. V poslední době se podobné reklamy objevují na internetu v množství, které už je těžké přehlédnout. A protože jsem v minulosti měl možnost „nahlédnout pod pokličku“ těchto aplikací, celý princip mi připadá poněkud povědomý.
Chicken Road totiž není žádný geniální způsob, jak si přivydělat. V principu jde o takzvanou crash game – tedy hazardní hru postavenou na stejném základním mechanismu jako řada dalších her tohoto typu. A právě proto stojí za to vysvětlit, jak vlastně funguje. Na první pohled totiž působí skoro nevinně. Kuře jde přes silnici, vy klikáte a číslo ukazující potenciální výhru postupně roste. Co by na tom mohlo být špatného?
Kuře jde dál. A s ním roste násobitel
Princip je velmi jednoduchý. Hráč vloží například 100 korun. Hra začne a kuře udělá první bezpečný krok. S každým dalším krokem roste násobitel. Z počáteční stovky může být rázem 110 korun, potom 125, 150, 200 nebo ještě více. Hráč má přitom v každém okamžiku možnost říct: dost, vyplatit výhru.
Jenže zároveň ví, že když bude pokračovat, může získat víc. A právě tady začíná psychologická část celé hry. Čím déle kuře postupuje, tím vyšší částka svítí na obrazovce a tím lákavější je udělat ještě jeden krok. Ještě jeden. A ještě jeden.
Pak ovšem přijde okamžik, kdy se hra zastaví. Kuře narazí na překážku nebo ho přejede auto a kolo končí. Pokud hráč předtím nestihl výhru vybrat, o vsazené peníze přichází.
To je v kostce celé. Žádné tajné investování, žádné těžení kryptoměn a žádná strategie, která by z člověka udělala matematického génia. Jen náhodný výsledek a rozhodnutí, kdy přestat.
A právě ono rozhodnutí je na celé hře psychologicky nejzajímavější.
„Ještě jeden krok“
Kdyby vám někdo nabídl klasický automat a řekl: „Vložte stovku a možná vyhrajete dvě stovky,“ pravděpodobně si velmi dobře uvědomíte, že jde o hazard. Chicken Road to dokáže podat trochu jinak. Vidíte totiž rostoucí výhru a současně máte pocit, že výsledek do určité míry ovládáte vy sami. Vy rozhodujete, kdy peníze vezmete. Neexistuje žádný mechanický válec, který prostě roztočíte a čekáte.
Váš virtuální zůstatek roste a vy získáváte pocit, že už ty peníze v podstatě máte. Současně můžete sami rozhodnout, kdy hru ukončíte. Jenže právě v tom je háček. Pokud je výsledek dalšího kroku náhodný, vaše předchozí úspěchy samy o sobě nezvyšují pravděpodobnost, že další krok bude bezpečný. To, že předchozích pět kroků vyšlo, neznamená, že šestý „už musí“ vyjít.
A stejně tak neplatí opačná představa: „Třikrát jsem prohrál, takže teď už to musí přijít.“ Nemusí. Náhodný výsledek nemá paměť. Kuře neví, že jste předchozí tři kola prohráli, stejně jako netuší, že jste včera vyhráli tisícovku.
Reklama na Chicken Road v jiné aplikaci
Kasino nepotřebuje, abyste pokaždé prohráli
Tohle je důležitá věc, kterou reklamy často jaksi zapomenou zmínit. Kasino nepotřebuje, aby každý hráč v každém kole prohrál. Naopak. Hráč může vyhrát. Může mít velmi dobrý den. Může několikrát za sebou trefit vysoký násobitel a odejít s penězi, které původně neměl.
To není chyba systému. Je to jeho součást.
Hazardní hra je zkrátka nastavená tak, aby v dlouhodobém horizontu existovala matematická výhoda provozovatele. Jednotlivé výsledky mohou být pro hráče velmi příznivé. Z dlouhodobého hlediska však právě matematika rozhoduje o tom, kdo má výhodu. To neznamená, že každý jednotlivý hráč musí skončit v mínusu. Znamená to, že samotná hra je nastavena ve prospěch provozovatele.
Proto také není problém, když někdo v reklamě ukáže výhru 5 000, 10 000 nebo 50 000 korun. Taková výhra může být skutečná. Problém je naopak v tom, co reklama neukazuje. Kolik peněz hráč předtím do hry vložil? Kolik kol prohrál? Kolikrát video natáčel, než se mu podařil kýžený záběr? Kolik dalších lidí při stejném pokusu o všechny peníze přišlo? A to nejdůležitější – vy můžete být na kterékoliv z těchto dvou stran.
A pak jsou tu stále stejné tváře
Na reklamách podobných her mě zaujala ještě jedna věc, která podle mě stojí za pozornost. Nejde jen o to, že reklamy používají podobný styl nebo stejné typy postav. Objevují se v nich doslova stejní lidé.
Narazíte na reklamu jedné hry, ve které vám sympatický člověk ukazuje, jak právě vyhrál. O pár dní později vidíte jinou reklamu, jiný název, jinou aplikaci a jinou grafiku – ale člověk před kamerou je úplně stejný. Potom narazíte na třetí hru a znovu vidíte tentýž obličej. Deset různých názvů, deset různých aplikací, ale stále stejný „spokojený hráč“.
Samotný fakt, že někdo účinkuje ve více reklamách, samozřejmě není důkazem podvodu. Herec může jednoduše pracovat pro reklamní agenturu, která má na starosti propagaci více produktů. Jenže v kombinaci s tvrzeními o snadných a téměř garantovaných výhrách už je na místě trochu zpozornět.
Člověk na obrazovce totiž nemusí být reálný hráč, který vám předává svou zkušenost. Může to být jednoduše herec, který dostal zaplaceno za to, aby vypadal jako někdo, kdo právě objevil skvělý způsob, jak vydělávat peníze.
A tady vzniká velmi zajímavá iluze. Divák nevidí reklamu na hazardní hru. Vidí údajně obyčejného člověka, který něco vyzkoušel, vyhrál a teď se o svůj „objev“ dělí s ostatními. Když potom stejnou tvář uvidí v reklamě na další, zdánlivě úplně jinou hru, může si toho vůbec nevšimnout.
Stačí změnit název aplikace, grafiku, logo a scénář. Tvář ale zůstane stejná.
Telefon někdy kliká sám
Na některých reklamách mě zaujala ještě jedna drobnost. „Hráč“ drží telefon, na displeji se odehrává hra a částka postupně roste. Jenže když se člověk podívá pozorně, jeho prst se displeje v daný okamžik vůbec nedotkne – přesto hra zareaguje, jako by právě klikl. Samozřejmě to samo o sobě nemusí dokazovat podvod. V každém případě je ale dobré si uvědomit, že video v reklamě není automaticky důkazem toho, že sledujeme skutečnou hru, skutečného hráče a skutečnou výhru. Zejména v době rozvíjející se AI. Je to především reklamní materiál, jehož úkolem je přesvědčit nás, že právě my jsme ti hlupáci, kteří ještě neklikli – protože přece odmítáme snadný způsob, jak vydělat peníze.
Největší trik není kuře. Je to pocit, že máte kontrolu
A právě tady se dostáváme k podstatě celé věci. Chicken Road je vizuálně jednoduchá hra. Kuře jde dopředu, číslo roste a člověk čeká, kdy přijde konec. Jenže tato jednoduchost je zároveň její největší síla.
Nemusíte znát pravidla blackjacku. Nemusíte sledovat sportovní statistiky. Nemusíte rozumět ruletě. Nemusíte ani vědět, co znamená zkratka RTP (návratnost hráči). Stačí jen klikat. S každým dalším krokem máte pocit, že jste blíž větší výhře. A pokud jste právě vyhráli, dostanete odměnu, která vás motivuje pokračovat. Příště přece můžete dojít ještě dál.
Proto jsou tyto hry tak chytlavé. Nevyžadují od hráče prakticky žádné znalosti a současně vytvářejí velmi silný pocit, že výsledek dokáže ovlivnit správným načasováním.
A co „zaručená výhra“?
Tady bych byl obzvlášť opatrný. Pokud někdo propaguje hazardní hru jako „zaručený výdělek“, „snadné peníze“ nebo „bezpečný způsob, jak vydělat peníze“, je to minimálně důvod k okamžitému zpozornění.
Hazard není investice. A hra, ve které můžete během několika sekund zdvojnásobit vklad, vám úplně stejně umožňuje během několika sekund o celý vklad přijít. To není morální soud, to je podstata toho produktu.
Pokud tedy někdy uvidíte reklamu, ve které vám sympatický člověk vysvětluje, že právě objevil jednoduchou cestu k penězům, zkuste udělat jednu věc. Nedívejte se pouze na částku, kterou právě vyhrál. Dívejte se na to, co se vám snaží prodat.
Protože kuře vám žádné peníze nevydělává. Kuře pouze běží po silnici. A vy rozhodujete, kolik jste ochotni vsadit na to, že ho ještě nepřejede auto.
To je přesně ten okamžik, kdy se z „jednoduché hry“ stává čistý hazard.
