Článek
Svátek má Slavomír. Jde o jméno slovanského původu a jeho nositel slaví mír, je mírumilovný. Podle serveru Kdejsme je u nás 2306 Slavomírů. Nejznámější nositelé jsou například hokejový trenér Slavomír Lener, který koučoval i ve slavné NHL, vedl reprezentaci a byl asistentem trenéra Hlinky při našem největším úspěchu v ledním hokeji - v roce 1998 si též přivezl zlatou medaili z Nagana, nebo vládce Velké Moravy z rodu Mojmírovců, který se podílel na vyhnání Bavorů z území Moravy.
Z pohledu historie je 22. leden takovým rusko-ukrajinským dnem. 22. ledna 1440 se narodil Ivan III. Veliký. Tento moskevský kníže se velmi zasloužil o rozšíření Moskevské Rusi, sjednotil ruská knížectví a začala se formovat myšlenka sjednocené ruské říše, která by měla zahrnovat všechna území, která kdy byla pod ruským vlivem. Velké proměny se dostalu Kremlu. Kníže také ukončil jakoukoliv závislost na Velké hordě, která trvala několik století a tatarsko-mongolský vliv tak úplně upadl, až se nakonec kdysi slavná Zlatá horda úplně rozpadla. Ivan III. Veliký za své vlády vytvořil z rozdrobených knížectví mohutný stát, který začal navazovat důležité styky s jinými evropskými panovníky. To dovršil jeho vnuk Ivan IV. Hrozný, který stát přeměnil na říši a stal se vůbec prvním korunovaným carem. Tím se již nechal nazývat i jeho děd, ale oficiálně nebyl korunován.
Carské Rusko vládlo východním oblastem několik staletí. Tvrdý způsob řízení země a autoritářské vedení ale vedlo lidi k nespokojenosti. 22. ledna 1905 se tak stala událost, která vedla až k první ruské revoluci, která ale ještě úspěšná nebyla. Nicméně ukázala carovi, že jeho místo není neochvějné a díky ní vznikla ruská Duma. Ta sice byla jakýmsi parlamentem a lidé tak dostali příslib demokratizace společnosti, v reálu ale neměla Duma žádnou moc. Car mohl její rozhodnutí kdykoliv vetovat a otěže moci držel stále on. Vraťme se k té události z 22. ledna. Ten den je znám jako Krvavá neděle. Šlo o čtvrtý den stávek, dělníci žádali cara o zlepšení pracovních podmínek, zrušení cenzury a náboženskou toleranci. U carského Zimního paláce v Petrohradě ale na demonstranty čekala carská stráž a ta začala do lidí střílet. Podle oficiálních zdrojů padlo 130 až 200 osob. Pozdější komunistický režim využíval Krvavé neděle v rámci propagandy a uváděl až 4600 obětí.
V roce 1919 došlo v tento den k podpisu smlouvy, která na Ukrajině známá jako Veliké sjednocení. Tímto podpisem došlo ke sloučení dvou ukrajinských republik. Faktické spojení ale nevydrželo dlouho. Země čelila neustálému napadání od svých sousedů, sjednocení netrvalo ani jeden rok. Přesto došlo k velkým oslavám na památku sjednocení v roce 1939, i v roce 1990. Na oslavách sjednocení právě v roce 90 byly poprvé během sovětské nadvlády k vidění modro-žluté vlajky. Ukrajinci tehdy udělali lidský řetěz, který se táhl od kyjeva až ke Lvovu a měřil tak 482 kilometrů. 22. leden se pak od roku 1999 slaví jako Den jednoty. Letos již oslava tohoto dne proběhla například v Praze. V neděli roztáhli lidé ukrajinskou vlajku na Karlově mostě v Praze a udělali lidský řetěz kolem ní.
