Článek
Tak třeba fotbal. Sport, který se téměř ve všech státech světa těší neskutečné oblibě a který patří mezi sportovní špičku. Chodíme na stadiony, fandíme svým týmům, sledujeme jej v televizi. Zajímají nás i výsledky z jiných států a lig, které ani nikdy sami nenavštívíme. Mnozí jsou schopni se za svůj tým doslova porvat. Ochozy bouří. Točí se v něm neskutečné peníze a špičkoví hráči jsou světovými hvězdami, které snad každý zná. Když v Itálii řeknete Česká republika, mnoho Italů vám řekne - Ano, znám, Pavel Nedvěd. A přesto - víte, že byl fotbal zakázán? Ano, opravdu a ještě více je překvapující kde. O fotbalu se všeobecně ví, že vzniknul ve Velké Británii. Říká se, že Anglie je jeho kolébkou. A zrovna v téhle zemi přišla stopka. Král Eduard II. dal oblíbené hře v roce 1314 červenou kartu. Údajně proto, že hru doprovázel přílišný hluk a navíc mohla vést k rozdělování společnosti. A tak ji prostě zakázal. Pokud je vám jméno krále povědomé, ano - je to ten král, který ve Skotsku utrpěl porážku od Roberta Bruceho, který se posléze stal skotským králem a anglického krále donutil, aby nezávislost Skotska uznal. Jeho syn, král Eduard III. pak šel ještě dál. Ten prostě zakázal všechny sporty kromě lukostřelby. Fotbal byl oficiálně legalizován až o necelých 300 let později.
Ještě více může být překvapující jiný zákaz, který v minulosti opravdu existoval. Týká se Vánoc. Ano. Tento svátek, který všichni milujeme, ať už z náboženských důvodů, nebo jen pro ten čas, kdy bývá rodina pospolu, zobeme cukroví, koukáme na pohádky a máme radost z dárků, byl postaven mimo zákon. A opět v Anglii. Puritáni z anglikánské církve si usmysleli, že jde o papežský svátek, který nemá s opravdovou vírou co dělat a tak anglickým parlamentem protlačili v sedmnáctém století jeho zákaz. Jejich američtí kolegové pak příklad následovali a zakázali je také. Vánoce se ale nakonec podařilo vrátit do legální sféry, prostí lidé si je nechtěli nechat vzít a vznikaly nepokoje. Možná si řeknete - jasně, středověk, tehdy se dělo mnohé. Ale jisté kontroverze ohledně vánoc přišly i v moderních dobách, byť už nešlo přímo o zákazy a držení Vánoc nebylo ilegální. Tak například v roce 2008 přišli radní v Oxfordu na nápad, přejmenovat slavení Vánoc na Svátek zimních světel. Návrh samozřejmě neprošel, zvedla se vlna nevole a tak byl shozen ze stolu. V USA se zase opakovaně vyskytují snahy o „odvánočnění“ Vánoc. A tak se čas od času vyrojí případy, kdy některé z měst či států zakáží vánoční výzdobu ve státních prostorech, nesmí se zpívat koledy nebo se objevují snahy o nahrazení přání „Merry Christmas“ přáním „Happy Holidays“.
Překvapujících zákazů v historii bylo mnoho. Dokážete si třeba představit, že národ vyhlášený zálibou v uzeninách a klobásách, je nesmí? Ano - během Velké války měli Němci zákaz vyrábět klobásy, protože válečný průmysl prostě potřeboval střívka zvířat na jiné věci. Angličané měli králem Karlem II. zakázány kavárny. Král měl tyto prostory za semeniště odporu vůči koruně a tak vydal zákaz - který ale sám odvolal a to dva dny před jeho vstupem v platnost. Francouzi zase považovali brambory za krmení pro zvířata a tak je i tak uzákonili, nesměli je jíst lidé. Až poté, co byl v rámci Sedmileté války zajat lékárník Parmentier a v pruském zajetí byl na brambory odkázán, odhalil jejich potenciál a jako zázrak proti hladomoru je představil králi v různých úpravách. Brambory se rychle staly oblíbeným jídlem a bylo po zákazu. Zákony dokonce zakazovaly i šachy (Saúdská Arábie má s nimi problém dodnes), popkorn, nemanželský styk a podobně. Samostatnou kapitolou jsou zákazy pro ženy, například nošení kalhot, držení kreditky či řízení auta, ale ty v některých zemích platí i v moderní době. A takový zákon o svatbách mezi bělochy a afroameričany nepovoloval tyto sňatky až do června 1967, v JAR se smí lidé různé barvy pleti brát až od roku 1985. Lidstvo by se mělo více spoléhat na rozum a také - ne všechno je nutné regulovat a zakazovat. Pak máme zákony snad na vše, ze zákoníků se stávají nepřehledné bichle, mnohé zastaralé zákony zůstávají z dob dávno minulých a kolikrát si i protiřečí. Ale zase - pak aspoň můžeme vytahovat tyto staré perly a bavit se jimi. Stejně jako se budoucí generace budou bavit nad námi a našimi výmysly.
