Článek
Dětské přídavky v Německu jsou velmi oblíbenou záležitostí. A to nejen pro Němce, ale i pro české, polské a další přeshraniční pracovníky, kteří sice v Německu pracují, ale nežijí tam. A tedy - ani jejich děti tam nežijí. Ani občanství není rozhodující. Německá sociální a rodinná politika mluví jasně - pracuješ zde a platíš zde daně, máš nárok na přídavky pro děti. Mnoho Čechů z příhraničních oblastí se právě i díky tomuto bonusu rozhodne pro práci na druhé straně hranice. Za rok 2023 odeslalo Německo v podobě dětských přídavků na zahraniční účty mimo území země téměř 526 milionů euro.
CDU/CSU navrhuje změny. Unie, která se s největší pravděpodobností po únorových předčasných volbách bude podílet na vládě, zveřejnila své představy, jak Kindergeld upravit. Ty jsou celkem tři. Za prvé - ráda by vyplácenou výši zvedla. V současné chvíli je přídavek ve výši 250 euro. Kabinet Olafa Scholze jej plánoval od roku 2025 zvednout o pět euro a v roce 2026 celkem o 9 euro s tím, že veškeré kroky ke změně proběhnou do Vánoc. To se již ovšem zřejmě nepodaří, krach jeho vlády mu do plánů hodil tak trošku vidle a schválení tak již zřejmě bude na vládě nové. V té by Unie měla být. A tak říká už teď - zvyšme Kindergeld více. O představované částce ale strana mlčí.
Druhá navrhovaná změna se týká daňové slevy na dítě - i tu by ráda Unie navýšila. Obě dvě změny by v případě jejich schválení potěšily každého pracujícího rodiče. Včetně těch českých. Ale - třetí navrhovaná změna má přesně opačný efekt. CDU/CSU by totiž vyplacené Kindergeldy do zahraničí ráda přepočítávala dle úrovně a výšky životních nákladů v dané zemi příjemce. To znamená - pokud je životní úroveň například v Česku, Polsku nebo třeba Rumunsku nižší než v Německu, poputuje do těchto zemí dětský příspěvek adekvátní danému trhu. Ve skutečnosti by tak obyvatelé zemí s nižšími náklady na život nedostávali ani současných 250 euro.
Politici z Unie by tím rádi ušetřili peníze na jiné projekty. Otázkou ovšem zůstává, jak velká by úspora opravdu byla. Nyní je systém nastaven jednoduše. Částka je pro všechny stejná. V případě rozdílných částek dle zemí by vznikly vícenáklady v podobě předělávání systémů, přepočtu dle zemí a přibylo byrokracie, na kterou už nyní Němci trpí a ročně je stojí ohromné částky. Další otázkou je, zda by se pendleři nezačali ozývat s tím, že vyplácení rozdílných Kindergeldů je diskriminační, pokud platí stejné daně jako rodiče, jejichž děti na území Německa žijí. Německo by tak muselo opravdu pečlivě zvážit, zda by se mu případná změna vlastně vyplatila. Současný stav je takový, že ročně vyplatí přes půl miliardy euro zahraničním pracovníkům. Z toho jde dobrých 40 procent do Polska. V roce 2013 přitom výše vyplácených Kindergeldů mimo Německo dělala necelých 40 milionů.
