Článek
Štědrý den byl pro mě vždy speciálním dnem v roce. Samozřejmě, jako dítě jsem neřešil, zda jde o svátek nebo nikoliv, to přišlo až s dospělostí a s touhou mít volno co nejdelší. Ale jak jsem již přiznal, každý rok se musím na chvilku zamyslet, jestli tedy jde o státní svátek nebo ne. Ještě že máme internet. Ono to totiž nebylo vždy stejné. Štědrý den svátkem nebýval. A to ani církevním. Štědrý den je z pohledu církve vigilií, tedy jakousi přípravou na nadcházející významné svátky a mimořádné události - v případě tohoto dne tedy jako příprava před Božím hodem, tedy svátkem Narození Páně.
V rámci budování Československa došlo k jedné zajímavosti - skupina levicových poslanců chtěla v roce 1919 zrušit veškeré církevní svátky, neboť je považovala za pozůstatek Rakouska-Uherska. Návrh ovšem neprošel. Stejně tak neprošel další návrh o rok později, který řešil druhý svátek vánoční. Od roku 1925 pak začaly rychle za sebou padat další a další návrhy, Štědrý den v nich však nebyl a řešily se jiné svátky, včetně prvního (ktery byl uznán) a druhého svátku vánočního (který zatím bojoval o svou výjimečnost). Mnoho z návrhů obsahovalo rušení vánočních svátků a veřejnost tyto návrhy vnímala negativně. Vzhledem ke zhoršující se mezinárodní situaci a Mnichovu pak mělo Československo úplně jiné problémy. Přesto se po letech handrkování o svátcích v březnu 1939 rozhodlo, že vánočními svátky se rozumí i druhý svátek vánoční a Vánoce tak byly konečně zdvojeny a státními svátky se považovaly oba dva dny. Štědrý den stál ovšem i nadále stranou.
Vánoce a svátky řešil opět až zákon z roku 1951. Ten oba svátky vánoční vyjmul ze státních svátků a zařadil mezi dny pracovního klidu. Komunistický režim spíše řešil dny, které oslavovaly nebo podporovaly ideologii a tak se na Vánoce moc nezaměřoval… To se změnilo Sametovou revolucí. Ze socialistického státu se stala demokracie. To vedlo k rušení a přijímání svátků a významných dnů, aby byly poplatné nové době a reflektovaly změny ve společnosti. A tak v roce 1990 padl první návrh zařadit i Štědrý den mezi dny pracovního volna. Po několika kolech jednání a pozměňovacích návrhů byla novela původního zákona z roku 1951 schválena a v květnu 1990 tak byly Vánoce kompletní. Štědrý den, stejně jako oba svátky vánoční, se stal dnem pracovního klidu. Tady dost možná začal chaos v hlavách mnohých lidí, protože 24. prosinec byl tedy státem uznán, lidé jej měli za svátek - jelikož se všeobecně mluvilo o vánočních svátcích, ale do kategorií Státní svátky a Ostatní svátky nepatřil. Takže někdo měl za to, že o svátek jde, jiný že nejde.
A nyní již jdeme do finále. V roce 2000 vyšel nový zákon, který naposledy upravil Vánoce. Tímto zákonem byly vánoční svátky vyjmuty ze dnů pracovního klidu a přešly pod paragraf druhý - tedy do kategorie Ostatní svátky. Vánoční svátky, potažmo Štědrý den, se tedy svátky opravdu staly. Ale pozor. Stále se bavíme o Česku. Jediný svátek spojený s Vánoci, který platí i všude jinde v Evropské unii, je totiž pouze 25. prosinec. Štědrý den ne. Tak třeba Němci, Rakušané, či Poláci mají jako svátky pouze 25. a 26. prosinec. Slováci to mají jako my. Dalo by se říci, že jsme tak jako republika spíše výjimkou. Podle webu Stojednička uznává Štědrý den jen 15 zemí na celém světě.
