Článek
Takže, co je to ta závislost?
Obecně lze říci, že závislost na alkoholu, nebo také alkoholismus, je chronické onemocnění, při kterém postižení pociťují silnou touhu po alkoholu a pokračují v jeho konzumaci i přes negativní důsledky, které s sebou pití nese. Kontrola nad konzumací alkoholu se ztrácí a život se stále více a více točí jenom kolem skleničky.
Mnoho lidí popíjí každý týden, ať už jde o pivo po celodenním dni v práci, nebo sklenku vína k večeři. Samostatnou kapitolou by mohly být některé matky na mateřské, co žijí krédem - flaška vína za den ještě nikoho nezabila. Vyvstává tedy otázka, kdy se konzumace překlápí do té nebezpečné roviny a stává se kritickou? Kdy je člověk opravdu považován za alkoholika?
Na otázku, kdy lze někoho nazvat alkoholikem, není snadné odpovědět. Neexistuje jasná hranice, od kdy přesně je konzumace alkoholu považována za nezdravou. Jde spíše o postupný proces, který je ovlivněn různými faktory. Existují však jasná kritéria a příznaky, které závislost naznačují.
Definice alkoholismu
Světová zdravotnická organizace WHO definuje šest kritérií v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Pokud jsou tři z těchto šesti splněny během posledních 12 měsíců, pak můžeme daného člověka závislým označit.
- Silná touha nebo nutkání po alkoholu
- Snížená schopnost ovládat své pití (start, stop a množství)
- Fyzické abstinenční příznaky
- Rozvoj tolerance na přijatou dávku alkoholu (nutné zvyšování dávky pro dosažení stejného účinku)
- Progresivní zanedbávání jiných zájmů ve prospěch konzumace alkoholu
- Trvalá konzumace alkoholu i přes prokázané škodlivé následky
Některé příznaky mohou naznačovat rozvíjející se problém s alkoholem ještě předtím, než jsou splněna oficiální diagnostická kritéria.
Mezi hlavní ukazatele patří denní konzumace alkoholu, pití alkoholu pro zvládnutí stresu nebo jako prostředku k řešení problémů, pití v tajnosti nebo skrývání zkonzumovaného množství, pocity viny z vlastní konzumace alkoholu nebo například mentální fixace na další příležitost k pití.
Kromě toho mohou určité faktory podporovat rozvoj závislosti. Mezi rizikové faktory patří rodinná anamnéza, deprese, úzkosti a další duševní choroby, stres, sociální izolace, ale též prostředí, ve kterém se alkohol konzumuje a také určité osobnostní rysy. Roli může hrát například impulzivita, sklony k riskování a nízké sebevědomí.
Zvyšující se tolerance na alkohol je jasným ukazatelem problému.
Existuje několik příznaků, které jasně říkají - problém je na světě. Patří sem především zvyšující se tolerance na alkohol. Kvůli tomu musí člověk k dosažení stejných účinků vypít více alkoholu, než mu stačilo dříve. A tak člověk pije postupem času víc a víc, aniž by si to uvědomoval. V době nepití se též začínají objevovat první mírné abstinenční příznaky, jako neklid nebo poruchy spánku.
Zvýšená tolerance alkoholu je varovným signálem. Naznačuje, že si tělo na pravidelnou konzumaci alkoholu zvyká a bývá vážným krokem k závislosti.
Kdy vyhledat odbornou pomoc?
Postižení by měli vyhledat pomoc již při prvních známkách problematického chování. Čím dříve k intervenci dojde, tím větší jsou šance na prevenci, či přímo na úspěšnou léčbu závislosti. Pomůže rodinný lékař, poradny pro pomoc se závislostmi, skupiny jako např. Anonymní alkoholici, psychologické a terapeutické poradny.