Článek
Průzkum Zeitu se zaměřil na několik otázek, týkajících se let 1933-1945. Němci jsou v otázkách na svou minulost spíše zdrženliví, je jim nepříjemné o nacismu mluvit, stydí se za něj. Všeobecně jej berou jako historickou prohru. Nerozumí, jak se to vše v národě Schillera, Beethovena a Manna vůbec mohlo stát. A tak mají zakořeněné, že je třeba se stále omlouvat činy a ještě více dbát na humanitu a rozmanitost. Je to jejich způsob očisty. Bohužel, pokud Němci něco dělají, dělají to vždy pořádně, a tak se jejich snaha o podporu rozličných skupin obyvatel a humánnost jeví některým jiným národům až přehnaná a extrémní.
Od nacistické éry už ale uběhlo mnoho let a rok od roku převládá pocit, že by politika sebemrskačství měla skončit. 55 procent všech dotázaných v průzkumu uvedlo, že by se za nacismem měla konečně udělat tlustá čára. V posledním průzkumu z roku 2020 zazníval tento názor v menší míře. I u dalších otázek byl znatelný posun. S tvrzením, že se období nacismu hodnotí až příliš jednostranně a negativně a že mělo i své světlé stránky, souhlasí 28 procent lidí, tedy o 6 procent více. Tlustou čárou se samozřejmě nerozumí úplně povědomí o vládě Adolfa Hitlera vypustit. Naopak - 66 procent se o dobu zajímá a rádo by se dozvědělo více. Ve věkové hladině 14 až 19 to platí dokonce až u 84 procent dotázaných.
Názor na toto období se liší i podle politického přesvědčení respondentů. Devadesát procent příznivců AfD volá po ukončení politiky sebe-trestání, 74 procent respondentů s migračním pozadím téma také zajímá, ale levicově smýšlející hlasující s tlustou čarou spíše nesouhlasí. U zelených voličů bylo pro jen 20 procent. Levicový tábor naopak zdůrazňuje historickou povinnost bránit existenci Izraele a více než polovina také podpořila zvláštní zodpovědnost za obranu Ukrajiny, protože cítí vůči zemi historický dluh za zločiny spáchané během druhé světové války. Většinová společnost s názorem spíše nesouhlasí, podpořilo jej pouze 39 procent.
