Článek
V posledních dnech se objevily titulky jako „Generace Z je oficiálně hloupější než ta před ní.“ Tyto výroky vycházejí ze zprávy neurologa, který během veřejného slyšení před americkým Senátem tvrdil, že mladí lidé narození zhruba mezi lety 1997 a 2012 dosahují horších výsledků v testech inteligence a akademických schopností než jejich rodiče – generace mileniálů.
Taková tvrzení mohou působit šokujícím dojmem. Je to totiž poprvé, co k něčemu takovému potvrzeně došlo. Jenže na vše se dá podívat z více úhlů pohledu. Co je na tom tedy pravda a co je spíše mediální přehánění?
Flynnův efekt
Abychom tomu lépe porozuměli, musíme si nejdříve vysvětlit jeden klíčový pojem - Flynnův efekt. Ten popisuje dlouhodobý trend, kdy výsledky inteligenčních testů z generace na generaci rostly. Měří se zhruba od počátku 20. století, vrchol pak nastal zhruba v 70.–80. letech. Vzestup inteligence mezi generacemi specifikoval politolog James R. Flynn, podle kterého je efekt pojmenován a vědci z mnoha zemí světa jej potvrzují.
Zvyšování hodnot se připisovalo lepším životním podmínkám, výživě, zdravotní péči a širšímu přístupu ke vzdělání. Lidé postupně dosahovali vyšších a vyšších skóre v certifikovaných testech, které měří zejména schopnost logického myšlení, řešení problémů a abstrakci.
Jenže, napsat do médií, že generace hloupne, nebo je chytřejší a chytřejší, je jednoduché. Výsledky těchto testů by se ale neměly takto zevšeobecňovat. Podle novějších výzkumů totiž Flynnův efekt nezachycoval „skutečné zvyšování obecné inteligence“ člověka ve smyslu schopnosti myslet obecně hlouběji nebo lépe ve všech směrech, ale spíše postupné zlepšování v testovaných dovednostech.
Stagnace trendu
V některých vyspělých zemích – například v Norsku – vědci pozorují, že růst IQ testů se zhruba od 80. let zpomalil, po roce 1975 se dokonce začal v některých skupinách obyvatelstva snižovat. Studie realizovaná na tisících norských mužů zjistila, že zatímco generace narozené mezi lety 1962 a 1975 dosáhly u IQ testů v průměru vyšších výsledků než jejich předchůdci, pro ročníky po roce 1975 už trend růstu neplatí a výsledky se snižují.
To se někdy označuje jako negativní Flynnův efekt, místo růstu přichází stagnace nebo rovnou pokles. Tento jev ale neznamená, že by lidé přestali být inteligentní – ukazuje spíše, že růst vycházel z určitých specifických změn v daném prostředí a po „zajetí do normálu“ jednoduše skončil.
Porovnání výsledků také potvrzuje, že tento „negativní Flynnův efekt“ nebyl zjištěn pouze v jedné zemi, ale v devíti různých sledovaných případech, což naznačuje, že se nejedná o náhodný jev.
Co jsou IQ testy a co měří
Je také důležité zmínit, že IQ není žádné univerzální měřítko „inteligence“ jako takové, byť se to takto všeobecně vykládá. Inteligenční testy měří soubor specifických kognitivních dovedností, jako jsou schopnost logického uvažování, slovní a matematické úlohy, pracovní paměť nebo rychlost zpracování informací.
Bodové skóre se standardizuje tak, aby průměr středoškolského studenta měl hodnotu 100. Tedy žádná generace není „hloupá“, jen se výsledky v testech liší.
Generace Z
Podle komentářů Dr. Jareda Cooney Horvatha a některých novinových reportáží se mladí lidé z Generace Z ve standardizovaných testech umisťují hůře zejména v oblastech jako pozornost, paměť, čtenářské porozumění, matematika a řešení problémů. Tyto oblasti však úzce souvisejí s tím, jak se testy interpretují a co vlastně hodnotí – tedy spíš akademicky naučené dovednosti než obecnou kreativitu, sociální inteligenci nebo jinou formu „chytrosti“.
Tyto kometare a ani testy samotné neberou v potaz jednu důležitou rovinu. Změnil se model učení, prostředí i nástroje, které dnešní generace používá. Namísto dlouhých textů a studijních sezení tráví dnes mladí lidé většinu času u krátkých digitálních podnětů a multitaskingu. I to pak ovlivňuje výsledky. Studie ukazují, že intenzivní používání obrazovek a rychlé střídání kontextů – typické pro moderní sociální sítě a krátká videa – může zhoršovat výkon v některých typech úloh.
Studie ze Stanfordovy univerzity hovoří o tom, že mladí lidé s vysokým časem stráveným před obrazovkou mají horší výsledky v testech souvisejících s pracovní pamětí a pozorností než vrstevníci s nižší mediální expozicí – což může způsobit rozdíly ve statistikách.
Není „ztráta inteligence“, spíše změna stylu myšlení
Trend poklesu některých výsledků neznamená, že lidé jsou globálně hloupější – znamená to, že se mění způsob, jakým lidé zpracovávají informace a výsledky také ovlivňuje jejich nastavení, které nejde s dobou. Lidé dnes rostou ve světě s digitálními prostředky, jinými nároky a jiným typem vzdělání, v úplně jiném světě, než generace před nimi.
Někteří odborníci dokonce tvrdí, že dnešní generace může být naopak lepší v jiných formách myšlení – například ve vizuálním rozpoznávání vzorců, práci s digitálními informacemi nebo adaptaci na komplexní technologie – jen tyto schopnosti tradiční IQ testy neodrážejí.
Shrnuto a podtrženo:
Dlouho pozorovaný Flynnův efekt, tedy růst výsledků IQ testů, se v některých zemích zpomalil, někde dokonce začal klesat. To však neznamená, že lidé obecně „hloupnou“. Jen se mění se typy dovedností a způsob učení. Současný svět klade jiné nároky na mozek než dříve. A to může vést k odlišným výsledkům v tradičních typech testů.
Takže zatímco někde skutečně vidíme trend stagnace nebo poklesu v některých IQ statistikách, neznamená to, že by Generace Z byla méně schopná myslet či tvořit – znamená to spíš, že se mění způsob, jak se schopnosti měří a co naše společnost od mladých lidí očekává. Média se jen zprávy Horvatha chytla a interpretovala ji tak, jak si starší čtenáři přejí - my byli lepší, mladí nic neumí a tak dále a tak dále.
Zpráva Dr. Jareda Cooney Horvatha pro americký senát: A19DF2E8-3C69-4193-A676-430CF0C83DC2
