Článek
V dokumentu se tajní reportéři vydávají za Afghánce, kteří mají v Německu uznaný status uprchlíka. Ti dostávají tzv. Modrý průkaz, se kterým mohou cestovat. Ale ne do své domovské země! Každý, kdo takovou cestu podnikne, se vystavuje riziku ztráty uprchlického statusu. Zatímco některé cestovní kanceláře odmítly reportérovi cestu do Afghánistánu zorganizovat, jiné souhlasily. Jeden takový zájezd vyjde na více než 1500 euro.
Trik spočívá v cestě do Afghánistánu přes Írán. Každý, kdo obdrží vízum na dva vstupy do Íránu, odtud může cestovat do Afghánistánu. Pokud je vízum uděleno v papírové podobě, nelze cestu do Afghánistánu vysledovat. To znamená, že se tak Afghánci nevystavují riziku ztráty uprchlickeho statusu. Obě cestovní kanceláře, které se nabídly, že cestu domnělému uprchlíku zorganizují, hovořily o stovkách případů každý týden.
Podle informátora jsou mezi pomahači i tzv. místní pracovníci. Tak se nazývají bývalí humanitární pracovníci či lidé , kteří spolupracovali v Afghánistánu s Německem a nyní se v Německu skrývají před Talibanem. Kvůli jejich spolupráci jim hrozí postih a ve Spolkové republice tak požívají zvláštní ochrany. Dokument RTL referuje mimo jiné i o kriminalitě v Afghánistánu, o mučení a drakonických trestech uvalených islamistickým režimem.
S ohledem na právě probíhající politickou debatu o možných deportacích těžkých zločinců zpět do Afghánistánu jsou zjištění v dokumentaci pikantní. Pokud mohou státem uznaní uprchlíci jet nelegálně na dovolenou do své domovské země, potřebují vůbec ochranný status? Ujasnění této otázky je obzvláště důležité - zejména proto, že cenné zdroje tak mohou být přesunuty na skutečné uprchlíky, jak ve filmu RTL zdůrazňuje výzkumník migrace Ruud Koopmans.
Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová necítí za tuto skutečnost zodpovědnost. Jak prohlásila: „není úkolem federálního ministerstva vnitra, ale místních imigračních úřadů, zajistit, aby k něčemu takovému nedocházelo“. Kontrola na letištích je v kompetenci federální policie, která jedná „vysoce profesionálním způsobem“.
Heiko Teggatz, místopředseda Německé policejní unie, v dokumentu odpovídá: „Spolkové policejní útvary nemají dostatek personálu pro výstupní kontroly, což by bylo v tomto případě nejdůležitější. Ministryně neříká pravdu.“
Zodpovědnost za problém odmítají i obce a místní úřady. Dle nich leží zodpovědnost na bedrech Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky.
