Článek
Jedním z nejčastějších problémů je vysoušení sliznic. Klimatizace snižuje vlhkost vzduchu, což má za následek vysychání sliznic v nose, krku a očích. To způsobuje nepříjemné pocity, jako je pálení a řezání očí, známé jako syndrom suchého oka. Vysušené sliznice jsou také mnohem náchylnější k infekcím, takže se snadněji chytí rýma, bolest v krku nebo dokonce angína, protože obranyschopnost těla je oslabená. Ale za ty nemoci mohou viry a bakterie, nikoliv klimatizace samotná.
Dalším velkým rizikem jsou teplotní šoky. Pokud je rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou příliš velký (ideálně by neměl přesáhnout 5-7 °C), je naše tělo vystaveno velké zátěži. Takové náhlé změny teploty oslabují imunitní systém a mohou vést k běžným nachlazením, zánětům dutin nebo dokonce problémům s pohybovým aparátem. Studený proud vzduchu může způsobit nepříjemné ztuhnutí svalů, bolesti krku, ramen a zad, například „zmrzlé rameno“ nebo „tenisový loket“.
Pokud není klimatizace pravidelně čištěna a udržována, stává se ideálním místem pro množení bakterií, virů a plísní. Tyto mikroorganismy se pak snadno šíří vzduchem a mohou způsobit celou řadu respiračních infekcí, od obyčejné rýmy a chřipky, přes bronchitidu, až po zápal plic. Kromě toho může klimatizace rozptylovat i alergeny, jako je prach, pyl, roztoče nebo zvířecí srst, což výrazně zhoršuje alergie a astma. Velmi vážným, i když méně častým rizikem je Legionelóza, závažné bakteriální onemocnění plic způsobené bakterií Legionella, která se může množit v znečištěných vodních systémech klimatizace.
Kromě výše zmíněných se mohou objevit i další problémy, jako jsou bolesti hlavy a únava, které jsou často důsledkem kombinace suchého vzduchu a teplotních rozdílů. Suchý vzduch může také přispívat k celkové dehydrataci organismu. U lidí s již existujícími zdravotními problémy, jako jsou kardiovaskulární choroby nebo chronické respirační problémy, může klimatizace dokonce zhoršit jejich stav.
Abyste se vyhnuli těmto problémům a užívali si příjemného chladu, dodržujte několik jednoduchých pravidel:
- O svou klimu se starejte. Pravidelná údržba je základ. Nejdůležitější je pravidelné čištění a výměna filtrů. Tím se zabrání hromadění prachu, plísní a bakterií.
- Hlídejte si správné nastavení teploty. Udržujte rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou do 5-7 °C. Ideální vnitřní teplota by se měla pohybovat kolem 21-24 °C. Častá chyba je, že jdeme-li do vyhřátého auta, napálíme teplotu na minimum. Ale takhle se auto neochladí, minimálně ne rychle. V zavřeném autě na sluníčku je teplota opravdu vysoká. Nejdřív jen stáhněte okna, tím se teplota srovná s tou venku. Až poté chlaďte klimou.
- Vyhněte se přímému proudu vzduchu. Nenechte si foukat studený vzduch přímo na tělo, obličej nebo klouby. Vzduch v autě stejně cirkuluje a mísí se. Nechte tedy průduchy nastavené tak, aby šly do stran a do prostoru, ne přímo na vás.
- V klimatizovaných prostorech pijte dostatek tekutin a zvažte použití očních kapek nebo nosních sprejů s mořskou vodou. V případě potřeby můžete použít i zvlhčovač vzduchu.
- Snažte se minimalizovat rychlé přechody z horkého venkovního prostředí do silně klimatizovaných prostorů. Na vyloženě krátké trasy se klimatizace ani nedoporučuje. Tam postačí stažená okénka. Naopak při opravdu dlouhých trasách, je-li vám to příjemné, klidně stáhněte teplotu co to jde. Abyste se vyvarovali přechodu do horka a oné pověstné „facky“, začněte si teplotu před cílem své cesty zase postupně přidávat, abyste se dostali na oněch doporučovaných pět stupňů. Pak ta změna teplot nebude takový šok. Případně ji před cílem vypněte úplně.
Dodržováním těchto jednoduchých zásad můžete výrazně snížit riziko zdravotních problémů spojených s používáním klimatizace. Nikdo přeci nechce být během krásného léta nemocný.
