Článek
Česká republika se nově zařadila po bok většiny demokratických států, když schválila korespondenční volbu pro své občany dlouhodobě žijící v zahraničí. Cílem je usnadnit těmto lidem vykonat své volební právo, aniž by museli na ambasádu. Dříve to totiž bylo možné pouze osobním hlasováním na zastupitelských úřadech.
Zákon, který iniciovala a prosadila současná vládní koalice, byl podepsán prezidentem republiky v srpnu 2024. Poprvé by se tak korespondenční volba měla využít v letošních volbách do Poslanecké sněmovny v roce a následně též při těch prezidentských a evropských.
Jak korespondenční volba funguje?
Aby mohl volič v zahraničí korespondenčně hlasovat, musí být nejprve zapsán ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem v zemi svého pobytu. Žádost o zápis lze podat elektronicky přes Portál občana, nebo písemně. Po zápisu je nutné úřad požádat o zaslání volebních materiálů, které přijdou na voličovu zahraniční adresu.
Samotné hlasování probíhá pomocí dvou obálek, což zajišťuje tajnost volby. Vyplněný hlasovací lístek pak stačí poslat zpět na zastupitelský úřad.
Existují ovšem výjimky. V zemích s nespolehlivými poštovními službami, jako je například Afghánistán, bude nutné volit osobně.
Politické postoje a mezinárodní srovnání
Zavedení korespondenční volby vyvolalo v Česku bouřlivou politickou debatu. Ačkoliv ji prosadila současná vládní koalice, je zajímavé, že tento typ hlasování v minulosti podporovala i strana ANO 2011. Korespondenční volba dokonce figurovala v jejím volebním programu pro volby v roce 2021. Přes tuto původní podporu však hnutí ANO během projednávání zákona svůj postoj změnilo a zákon ostře kritizovalo.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Ve světě je korespondenční volba pro občany v zahraničí běžnou praxí
Využívá ji většina zemí Evropské unie, jako je například Německo nebo Slovensko, i mimo ni, například Spojené království. Stejně tak je standardem v Severní Americe a Austrálii.
Seznam evropských zemí, které ji nemají, se po změně v Česku zúžil. Mezi státy, kde se korespondenčně stále nevolí, patří Chorvatsko, Malta a Island.
Existují i případy, kdy byla korespondenční volba zrušena, nejčastěji kvůli obavám z podvodů. A tento fakt se v diskuzích přetavil do častého argumentu odpůrců voleb, kteří tvrdí, že „jsou nesmysl a proto je většina zemí zrušila“. Jde ale o nepravdu. Jak bylo napsáno výše, většina zemí je naopak má.
Premiér a předseda ODS Petr Fiala
Ona často zmiňovaná Francie opravdu korespondenční hlasování kvůli podezření z manipulace s hlasy v roce 1975 plošně zrušila, nicméně ta samá Francie v současnosti nabízí svým občanům v zahraničí moderní alternativy - občané mohou volit elektronicky.
Česká republika se tak stala nejnovějším přírůstkem do rodiny evropských států, které chtějí svým občanům žijícím v cizině co nejvíce usnadnit výkon volebního práva.
