Článek
Zrození Opilého mravence
Ferda Mravenec se poprvé objevil 22. července 1927 (ano, dnes je tomu přesně 98 let) na stránkách časopisu Pestrý týden. Tehdy se ale zdaleka nepodobal tomu Ferdovi s jeho ikonickým puntíkovaným šátkem, kterého známe dnes. Jeho debut, nazvaný Příhody opilého mravence, byl překvapivě dospělý a poněkud kontroverzní, což je v přímém kontrastu s jeho dnešním nevinným obrazem. Ferda zde byl zobrazen jako mravenec, který se opíjí ovocnou šťávou s alkoholickými účinky a pod jejím vlivem pak obtěžuje berušky a mlátí jiné brouky. Alkohol a sexuální harašení ve spojení s Ferdou Mravencem, to jste asi nečekali, viďte.
Tyto první příběhy ještě nebyly komiksem s bublinami a panely, jak je známe dnes. Spíše si to představte jako krátký obrázkový příběh, rozvržený do několika políček (strip), s doprovodnými texty. Ondřej Sekora, autor Ferdy, v té době působil jako zpravodaj Lidových novin v Paříži a byl silně ovlivněn tehdejšími populárními americkými komiksy, jako byl například Myšák Mickey.
Ferda v tomto prvním ztvárnění ještě neměl svůj typický šátek a jeho charakter byl spíše, jak to říci kulantně, takový floutek s lidskými chybami, který měl rozhodně daleko od pozdějšího idealizovaného hrdiny. Pravdou také je, že zde ještě mravenec jméno Ferda neměl a tak se objevují hlasy str.42, že opravdové výročí zrození Ferdy Mravence je až 1.1.1933. A že šlo tedy o úplně jiného mravence. Nicméně tyto mravenčí války nechme literárním vědcům a odborníkům.
Mickey Mouse Sekoru inspiroval
Komiksový debut a Ferda jako kritika doby
Skutečný komiksový zlom nastal v roce 1933, kdy se Ferda Mravenec objevil v Lidových novinách v pravidelném seriálu s názvem Příhody Ferdy Mravence. Tyto komiksy už měly propracovanější dějové sekvence s bublinami, což je formát, který se stal pro Ferdu typickým.
Zajímavostí je, že i tyto komiksy byly původně určeny dospělým čtenářům. Sekora je používal jako prostředek k satirické reflexi tehdejších společenských a politických událostí. Ferda byl ztvárněn jako „chlapík otloukaný osudem“ a občas se dostával do drsnějších scén. Například, v reakci na sílící hrozbu nacistického Německa, se objevovaly i drastické kresby znázorňující hrůzy války, včetně padlých mravenců s popisy jako: „Toho, který poštu nosil, výbuch granátu tu skosil. Psaníčka zde leží mnohá, vzadu za drát visí noha.“ Tato válečná tematika je tak v naprostém rozporu s pokojnými dobrodružstvími, které si spojujeme s dnešním Ferdou.
Klíčový moment ve vývoji nastal s prvním knižním vydáním v roce 1936 pod názvem Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Pro tuto knihu Ondřej Sekora komiksy pečlivě přepracoval a zjemnil, aby byly vhodné pro dětské čtenáře. Právě zde se Ferda proměnil v onoho statečného, vynalézavého a optimistického hrdinu s puntíkovaným šátkem, který si vždycky ví rady. V této době se po jeho boku objevil i další nezapomenutelný charakter – přechytralý a nešikovný brouk Pytlík, Ferdův komický protiklad.
Cesta ke slávě a Ferda dětskou ikonou
Úspěch první knihy byl obrovský a Ferda Mravenec si okamžitě získal srdce dětí i dospělých. Následovala další úspěšná pokračování, jako byly Ferda Mravenec v cizích službách (1937) a Ferda v mraveništi (1938). Tyto tři knihy se později často vydávaly společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence, což jen potvrdilo jeho status klasiky.
Ferda Mravenec se stal nejen populární komiksovou postavou, ale i důležitým vzdělávacím nástrojem, který zábavnou formou seznamoval děti se světem přírody a hmyzu. Jeho příběhy plné dobrodružství, přátelství a schopnost umět vyřešit jakýkoliv problém inspirovaly a vychovávaly celé generace.
Dnes je Ferda Mravenec neodmyslitelnou součástí české kultury. Jeho příběhy byly adaptovány do animovaných filmů a seriálů a jsou stále vydávány a čteny po celém světě. Ondřej Sekora vytvořil postavu, která překonala čas a zůstává symbolem pracovitosti, odvahy a dětské radosti.
