Článek
Německo i Česká republika, obě země bojují každoročně se státním dluhem. Pamětníci jistě pamatují na předvolební akci TOP 09, která rozesílala českým občanům složenky s částkou 121 tisíc Kč. Ty doteď bývají známé jako Kalouskovy složenky. Nikdo je samozřejmě neplatil. Ostatně, kdo by chtěl dobrovolně posílat vládě své již několikrát zdaněné peníze, aby pomohl státu se státním dluhem, že?
Ale věřte, že se tací najdou. Německo má od léta 2004 na budově Sdružení německých daňových poplatníků počítadlo, které ukazuje, kolik aktuálně státní dluh dělá. Kromě toho má od roku 2006 zřízený účet - kdyby se našli dobrovolníci z řad občanů, kteří by na umořování tohoto dluhu chtěli přispět. A každoročně se opravdu najdou. Na účet už Němci naposílali přes 1,6 milionu euro.
Za minulý rok provedli němečtí občané 566 vkladů a přispěli státu celkem 74 455,87 eury, což je zhruba o 32 000 euro méně než v roce 2023. Nejvyšší příspěvek činil 10 tisíc euro, nejmenším vkladem byl jeden cent. Veškeré vklady musí být opravdu použity na platbu státního dluhu, nikam jinam peníze jít nesmějí. Občané ale svými příspěvky zaplatit dluhy Německa nemohou - pokud by platby pokračovaly tímto tempem, země by se zbavila dluhu až za zhruba 22 milionů let.
Dobrovolné platby mají navíc spíše ustupující tendenci. Lidé jsou rozhořčení z vysokých daní a navíc jim dle průzkumů a reakcí na sociálních sítích vadí, že jsou podle nich jejich daně používány na řešení uprchlické krize, na podporu Ukrajiny, nebo posílány jako pomoc do jiných zemí, a nevrací se tak zpátky samotným plátcům, například v podobě lepších služeb státu.
