Článek
Snad každý zná melodii německé hymny. A mnoho lidí si dokonce zanotuje její původní znění, které se zprofanovalo za dob národního socialismu a bylo po válce nahrazeno jinou slokou. Německá hymna to zkrátka neměla jednoduché. A to byla v jeden okamžik dokonce nahrazena úplně jinou písničkou. Karnevalovou. Ale pěkně popořádku.
Původní německá hymna vychází podobně jako ta česká z pera místního skladatele. Píseň Lied der Deutschen napsal August Heinrich Hoffmann von Fallersleben na konci srpna 1841, během svého pobytu na ostrově Helgoland, který byl v té době pod nadvládou Angličanů. Jeho text měl vyjadřovat touhu po svobodě a národním sjednocení. A teď to pojďme ještě trošku zamotat.
Jako melodii použil hudební podklad básně Bůh ochraňuj císaře Franze, který zkomponoval rakouský skladatel Franz Joseph Haydn v roce 1797 pro habsburského císaře Franze II. a která se v monarchii používala jako takzvaná císařská hymna, nebo také lidová hymna. Mimochodem - Haydn se nechal částečně inspirovat chorvatskou lidovou písní Stal se jesem. A Haydnovu verzi pak do svých děl zase zakomponovali i takoví mistři jako Beethoven, Paganini, Čajkovskij nebo Smetana.
Ale zpátky k německé verzi, zpátky k Lied der Deutschen. Ještě v témže roce (necelý týden po napsání, v září 1841) byl text písně vydán nakladatelstvím a měsíc na to představen veřejnosti v provedení mužského sboru. A hned se chytl. V letech 1848 - 1849, období známém také jako Jaro národů, kdy se revoluční vlny prohnaly celou Evropou, už zněla písnička z každého kouta tehdy ještě rozdrobeného Německa a největší boom přišel v srpnu 1890. Tehdy byla poprvé zpívaná a hraná při oficiální příležitosti - předání Helgolandu, tedy ostrova, kde byla napsána, už sjednocené Německé říši.
Po první světové válce (1914-1918) a ustanovení Výmarské republiky (1922) se stala také oficiální německou hymnou. A zůstala ji i po převzetí moci nacisty v roce 1933. Ti k ní přidali ještě hymnu své strany Horst-Wessel-Lied a vlastně - proslavili celosvětově text první sloky, kde se zpívá Deutschland über Alles. Ano, to je právě ta zprofanovaná část. Kterou také hned poté, co Třetí říše zanikla, zakázali Spojenci zpívat (ne ve všech zónách). A bum - Němci byli bez hymny. A jsme u jádra našeho článku - karnevalová píseň místo hymny.
Jak se to přihodilo? Jak už bylo řečeno, německá hymna se svým Němci nade vše byla zakázaná. A země byla rozdělená na okupační zóny. Západ Německa nejdříve na dvě - britskou a americkou. Na základě tohoto faktu vznikl vtip o životě v Bizonii. A když se pak přidala zóna třetí, francouzská, napsal Karl Berbuer písničku, která byla v té době politicky výbušná: Jsme rodáci z Trizonie. Šlo o politicky satirickou karnevalovou píseň. Ta se rychle rozšířila mezi lidi. Dost tomu pomohlo i její oficiální nasazení během cyklistického závodu v Kolíně nad Rýnem. Později o tom vypráví i německý kancléř Konrad Adenauer:
Na kolínském stadionu se konal cyklistický závod. Přítomno bylo několik belgických vojáků v uniformách a nakonec se hrály státní hymny. A kapela, která měla evidentně velmi schopného a bystrého kapelníka, bez jakýchkoli zvláštních pokynů, když přišla na řadu, začala hrát krásnou karnevalovou píseň ‚Jsme rodáci z Trizónie. Mnoho belgických vojáků vstalo a zasalutovalo v domnění, že je to státní hymna.
Písnička se tak dostala z karnevalů až na velké akce. Spojenci ji ale neměli v oblibě. I na ně mela své narážky. Britské noviny The Times o ní dokonce vydaly článek, kde stálo, že se Němci opět stávají drzými. Oficiální hymnou se ale písnička nakonec přeci jen nestala. V roce 1952 se vrátila do hry Deutschlandlied a tentokrát zněla Západním Německem její třetí sloka. Ano, je to ta sloka, kterou známe jako oficiální text německé hymny dodnes.
Pro upřesnění a aby to nebylo s tou hymnou tak jednoduché - ona se písnička vůbec vrátit neměla. Německý prezident Heuss se nejdříve pokusil celou píseň úplně ignorovat a nechal napsat a složit hymnu úplně novou. Ta ovšem u veřejnosti propadla. A tak po dohodě s Adenauerem znovu nasadili naši starou známou píseň. Jako německou hymnu znovusjednoceného Německa ji potvrdili v roce 1990 i prezident von Weizsäcker a kancléř Helmut Kohl. Německá hymna je chráněna zákonem podle § 90 trestního zákona, parodovat ji však můžete - to vám zase umožňuje článek 5 odstavec 3 německé ústavy. A dokonce si můžete i v Německu beztrestně zazpívat onu s nacismem spjatou první sloku. Počítejte ovšem s tím, že se na vás bude mnoho lidí dívat skrz prsty a mít vás za člověka s extremistickými názory.
ustanovení z roku 1922 Vor 100 Jahren: Proklamation des „Liedes der Deutschen“ als Nationalhymne
karnevalová píseň: 1950 – Trizonesien-Song – Nationalhymne der Nachkriegszeit | Kölner Karneval
příběh o karnevalové písni: 11.11.1948: Ein Karnevalshit als Fast-Nationalhymne: Der Trizonesiensong - Zeitzeichen - Sendungen - WDR 5 - Radio - WDR
Franz Joseph Haydn Joseph Haydn – Wikipedia a jeho melodie Österreichische Kaiserhymnen – Wikipedia
německá hymna Deutscher Bundestag - Die Nationalhymne
