Článek
Nejdříve fakta. Slovenský hudebník Oskar Rózsa udělal nové aranžmá slovenské hymny. Co si budeme povídat, hymnu většina lidí vnímá jako jeden ze symbolů státu, ostatně - ta česká je tak i uzákoněna, a tak veškeré zásahy do ní lidi zákonitě rozdělí do dvou skupin, kde jedna bude bojovat za původní dílo, jak jej zná, a druhá za modernější pojetí. Dokonce i naše „Kde domov můj“ měla ve své době své hlasité odpůrce. Proto by měl každý, kdo se pouští na tenký led, kterým předělávání státní hymny jistě je, myslet trošku dopředu a předjímat reakce lidí na každý krok, na každou změnu, kterou udělá. Ale Oskar Rózsa se toho nebojí. Když se ozvali kritici, hned jim vpálil, že hymna není pro ně a že mají zalézt.
Vy jste stále nepochopili, že to není vaše hymna. To je hymna pro úplně jinou skupinu lidí. A věřte, že jich je podstatně víc než vás. Váš čas se radikálně krátí. Tak, prosím, zalezte do svých děr.
Člověk by řekl, že státní hymna je pro všechny. Pro všechny příslušníky daného národa, daného státu. Bez rozdílu věku, pohlaví, vzdělání nebo i životních názorů a postojů. Úplně si nedokáži představit situaci, kdy třebaže nesdílím ideové hodnoty vládnoucí garnitury, tak nebudu moci zpívat na hokeji hymnu jen pro to, že není pro mě (skladatel ani nikdo jiný samozřejmě neřekl, že ti, co mají zalézt, nebudou smět novou hymnu zpívat - ale víme, kam se až mohou některé myšlenky rozvíjet a co může radikalizace přinést, že ano). Hymna má spojovat. Hymna má být pro všechny.
Cílem je, aby státní hymna byla pro všechny Slováky zdrojem národní identity, jednoty a pozitivních hodnot.
Ostatně - okamžitě zareagovala politická scéna Slovenska i mnozí jiní veřejně známí Slováci. Nešťastné vyjádření skladatele rozdělilo lidi ještě více než nové aranžmá. Mnohé zaráží to škatulkování ve vyjádření hudebníka. Pro koho tedy hymna je, když ne pro všechny? Kdo je ta jiná skupina lidí? Koho je víc než těch druhých? A kdo jsou vlastně ti druzí? Slovensko se trápí. Již dlouho je rozdělenou zemí. Mnohem více než se tomu děje u nás. A to sebou nese i radikalizaci, frustraci a zoufalé činy. O to více pak bije do očí další věta z výroku Rózsi. „Váš čas se radikálně krátí“. Jak je to myšleno? Co přijde? Co se stane a co hrozí těm, kdo nepatří do kategorie „nejste všichni“?
Na webu cas.sk lidé dostali otázku: Súhlasíte s tým, aby sa štátna hymna měnila? Ke středečnímu ránu souhlasilo necelých 2900 lidí, proti novému aranžmá se postavilo téměř 18 tisíc hlasů. Je tedy ta Rózsiho většina ve skutečnosti menšinou, nebo je ta „špatná menšina“ jen více slyšet?
Tím ovšem otázky a kontroverze nekončí. Nové aranžmá slovenské státní hymny přišlo na více než 46 tisíc euro. To je přes 1,2 miliónu korun. A to se neměnila podstata melodie, text zůstal nedotčený, jde jen o hudební úpravu, pozměněné aranžmá. Hudebník si přijde na velmi slušné peníze. O to více překvapí, že Slovenská filharmonie a sbor, který se na nové podobě hymny podílel, dostanou přesně nula euro. Nahrávali totiž bez nároku na honorář. Jak a za co tedy byla vyčíslena tato částka a kam a do čí kapes reálně poputuje? Je hodnota odvedené práce rovna částce 1,2 milionu korun?
Jsou otázky, které zůstanou zřejmě nezodpovězené. A politická scéna Slovenska jistě brzy přijde opět s něčím novým, co rozvíří debaty jak na jejich písečku, tak i za hranicemi země. Přeci jen, mnoho občanů České republiky se narodilo v Československu, a tak nás dění u našich bývalých bratrů stále tak trochu zajímá.
Anketa
Čerpáno z:
