Článek
Proč k této události vlastně došlo? Mohamed kázal v Mekce monoteismus, tedy víru v jednoho boha, Alláha. To se nelíbilo vládnoucímu kmeni Kurajšovců, kteří uctívali božstev více. Zprvu sice Mohameda tolerovali, ale snárůstem přívrženců se jim přestávalo jeho působení líbit. Nové náboženství odmítali a Mohameda i jeho stoupence poté pronásledovali, vyhrožovali jim a vyvíjeli na ně nátlak, aby se svými nesmyslnými kázáními přestali. Situace se stala neúnosnou, když začalo jít do tuhého. Ve chvíli, kdy se Kurajšovci pokusili zabít i Mohameda, rozhodl se odejít do Jathribu (dnešní Medíny), kam už dříve odcházeli jeho stoupenci a kde byl očekávaný, zvaný a již v předchozím roce uznán prorokem.

Tato událost měla obrovský vliv na rozvoj celého islámu. V Medíně se z Mohameda stal nejen náboženský vůdce, ale i významný politický a vojenský stratég. Založil zde první mešitu, ustanovil pravidla pro muslimskou společnost a sjednotil různorodé kmeny. Medína se tak stala kolébkou islámské civilizace. Hidžra symbolizuje v islámském světě odvahu a odhodlání věřících opustit své domovy kvůli zachování víry, je aktem obětí a důkazem důvěry v Alláha. Znamená také opuštění starých a špatných zvyků pro novou a lepší cestu. Díky silné komunitě, která se dokázala bránit všem útokům a hlásat dál svá poselství se pak islám začal šířit do celého světa.

Význam Hidžry je v muslimském vnímání světa natolik velký, že ji později chalífa Umar v roce 637 určil jako počátek nového kalendáře. Islámský kalendář, známý také jako hidžrický, je lunární kalendář. Řídí se fázemi Měsíce. Proto jsou jeho roky kratší. Počátek islámského kalendáře, rok 1 AH (Anno Hegirae), se datuje od 1. muharramu (první měsíc) roku 1 AH, což odpovídá 16. červenci 622 našeho letopočtu. A to i přesto, že k samotnému odchodu došlo v září, tedy o něco později. Dnes je to tedy 1403. výročí od začátku islámského kalendáře (počítáno naší optikou).
Rok má 354 dnů (354 nebo 355, v průměru 354 a 1/3 dne - pozn.autora) a je o 11 dnů kratší než rok gregoriánského kalendáře. Oba kalendáře se tak vůči sobě pohybují. Přibližně jednou za 33 let se rozdíl mezi letopočty sníží o jeden rok. V roce 20 874 se letopočty islámského a gregoriánského kalendáře srovnají.

Pro dnešní muslimy je Hidžra silným symbolem vytrvalosti a naděje. Připomíná jim, že i v nejtěžších dobách je možné najít sílu a nové vyhlídky, pokud se člověk drží své víry a svých zásad. Ukazuje také, jak důležité je budovat silné a soudržné komunity založené na vzájemné podpoře. V širším smyslu může Hidžra představovat i osobní „útěk“ od špatných návyků, nezdravého prostředí nebo negativních vlivů směrem k něčemu lepšímu a duchovně naplňujícímu. Hidžra tedy není jen historická událost, ale je to i poučení o odolnosti, víře a transformaci, které dodnes inspiruje miliony lidí po celém světě. Tedy minimálně ty, kteří znají Korán a našli se v islámu.