Článek
Kejhání, syčení, zlověstný výraz a natažený krk. Ve většině lidech budí taková představa respekt, v některých dokonce strach. Vedle psů si lidstvo vychovalo i další hlídače. Ano, opravdu jde o obyčejné domácí husy! Tato zvířata, která jinak vnímáme hlavně jako tradiční pečínku na svatomartinském stole, jsou už po staletí využívána jako prověřený a neuvěřitelně efektivní hlídač. Jejich role tak sahá daleko nad rámec talíře s knedlíky a zelím! Husy jsou proslulé svou teritorialitou a ostražitostí, která z nich dělá vynikající (a hlavně velmi levný) zabezpečovací systém.
Husy se v roli hlídačů používají už od starověku a jejich efektivita je ověřena dobovými událostmi. Tou nejslavnější je případ, který se stal roku 390 př. n. l. v Římě. Když se Galové pokusili v noci tajně dostat na Kapitol, netušili, že se zde nachází i takovýto opeřený alarm. Husy z chrámu bohyně Juno svým hlasitým kejháním probudily a varovaly spící obránce. A ti galský útok odrazili. Husy tak zachránily Kapitol před dobytím.
Jejich křikem a bitím křídel se totiž probudil Marcus Manlius, který byl konsulem tři roky předtím, znamenitý válečník. Uchopil zbraně a hnal se tam, ostatní zároveň volal do boje…
Jen si je představte. Hlasitý pronikavý zvuk, doprovázený agresivním syčením a zploštělou hlavou u země. Dokonalý alarm, který navíc vypadá docela děsivě. Prostě nechcete, aby se za vámi opeřenec rozeběhl a raději jej obejdete obloukem. Husy jsou v tomto opravdu neskutečné. Reagují na jakýkoliv neznámý pohyb či zvuk v jejich teritoriu a to spolehlivě - ve dne i v noci.
Ostatně, byly takto využívány i dál po celý středověk. Tedy v dobách, kdy ještě neexistovaly bezpečnostní zámky, přes noc vám nestačilo zmáčknout vypínač, abyste se podívali, co že se to v té tmě skrývá a hlavně, v té době jste věřili na různé přízraky a čarodějnice, pověrčivost bičovala váš strach ze tmy do maxima, takže mít poblíž husy, které varovaly před každým možným nebezpečím, byla prostě povinnost. Tato praktika se využívala zejména v západní Evropě a na severu dnešního Německa, jak prozrazují místní zdroje.
Husy mají ještě jednu výhodu. Na rozdíl od psů si totiž na pach člověka nezvyknou. Nelze je tedy nějakými fígly obalamutit. Tuto jejich vlastnost využívaly v minulosti i armády – ta americká například nasazovala husy během bojů ve Vietnamu. Husy dokonce obarvovala na fialovo, aby se odlišily od těch „civilních“ a používala je v rámci systému včasného varování na saigonských mostech. Vietnamci je zase údajně využívali k hlídání svých letadel.
Husy jsou instinktivně velmi ochranářská a teritoriální zvířata. Takový houser neváhá bránit své hejno proti jakémukoliv vetřelci. A i když jde jen o ptáka, umí být opravdu agresivní. Houser neváhá vetřelce fyzicky napadnout. Používá svůj silný zobák ke štípání, svalnatá křídla k bolestivým úderům svými klouby. Chovatelé často popisují štípnutí husy, jako by vás někdo pevně sevřel kleštěmi a otočil. Prostě nic příjemného.
Husy mají také vynikající sluch a zrak. Narozdíl od lidí vidí ultrafialové světlo. Jejich výborné smysly jim dokonce umožňují odhalit narušitele dříve, než jej zaregistrují některá plemena psů. Husí kejhání je velmi hlasité a jde o zvuk, který nelze snadno ignorovat a na rozdíl od štěkání není v přírodě slyšet tak často, což vaši reakci na poplašné kejhání ještě více znásobí. Něco ale husy a psy spojuje. Husy dokáží poznat tvář a zapamatovat si hlas svého chovatele, ke kterému jsou často přátelské a oddané. Běda ovšem, jak vás neznají a usmyslí si, že na jejich pozemku nemáte co dělat. Jako cizince vás ihned označí za hrozbu, kterou je třeba vyhnat.
Využívání hus není jen věcí minulosti. I v dnešní době se husy stále k ostraze využívají. Jedno z jejich nejznámějších nasazení v moderní době se dělo ve Skotsku mezi lety 1959 a 2012. Ve skladech whisky Ballantine’s v Dumbucku si správci drželi hejno hus - takzvanou Scotch Watch, která hlídala tolik cenné zásoby před zloději.
V roce 2023 se do světových médií dostala brazilská věznice nedaleko Florianópolisu, kde hejno hus nahradilo hlídací psy. Podle vězeňské služby jsou oproti čtyřnohým chlupáčům levnější a na vězně si narozdil od psů prý nedokáží zvyknout.
Pokud byste i vy chtěli nasadit husy do služby, jako nejvhodnější plemena pro stráž jsou často uváděny husy čínské nebo robustní chocholaté římské. Ale skvěle se hodí i naše husa česká, která díky své povaze taktéž ochotně hlídá. Pozor ovšem na husí slabinu! Tou je fakt, že husy jsou samy kořistí. Při spatření lišky či jiného dravce sice spustí poplach, ale mívají tendence si sednout a jak to jen říct - prostě, nechat se zabít - což z nich dělá sice dokonalý a včasný výstražný systém, nikoliv však přímého ochránce. V drtivosti útoku přeci jen velkého psa nenahradí.
