Článek
Tělo dospělého člověka je až ze 70 procent tvořeno vodou. V průměru denně ztratíme až 2 a půl litru. Zde to samozřejmě závisí na více faktorech, v létě při velké zátěži a horku to může být klidně i dvakrát až třikrát více. Proto je důležité dodržovat správný pitný režim. Co je ovšem tímto pojmem myšleno, o tom se vedou nekonečné spory. Potřeba člověka je čistě individuální, závisí na hmotnosti, způsobu života a spoustě jiných faktorů. Přesný doporučený příjem nelze říct - obecně se uvádí okolo dvou litrů, ale někomu stačí litr a půl, jiný potřebuje litry tři. Pokud ovšem nemáme dostatečný přísun tekutin, nebo se naopak přepíjíme, tělo trpí.
Mnoho lidí si myslí - tělo si řekne, až bude potřebovat, dostanu žízeň. Tak to ale úplně nefunguje, opravdový pocit žízně se dostavuje až při 1-2 procentní dehydrataci a navíc ne vždy. Navíc spolu s přibývajícím věkem se pocit žízně vytrácí. Mnoho lidí, kteří málo pijí, pociťuje přes den únavu, malou koncentraci, fyzickou slabost nebo silné bolesti hlavy či závratě. Tohle vše, spolu s barvou moči, suchou pokožkou, větší tvorbou vrásek nebo například suchými a popraskanými rty, patří mezi signály, že by se člověk měl na svůj pitný režim zaměřit.
Malý příjem tekutin ale může mít ještě dramatičtější následky. Oficiální tisková zpráva studie z European Heart Journal uvádí, že pokud člověk nepije dostatečně, tělo se začne snažit „šetřit vodou, a tím aktivuje procesy, o kterých je známo, že přispívají k rozvoji srdečního selhání“. Vědci tak dávají jasné doporučení: „Naše studie naznačuje, že dostatečný příjem tekutin může zabránit nebo alespoň zpomalit změny v srdci, které vedou k srdečnímu selhání.“
Doporučené množství ve většině vědeckých studií se pohybuje mezi 1,5 a dvěma litry při normální teplotě. Člověk, který se nenachází v extrémních podmínkách a není ve zvýšené zátěži, by neměl vypít méně, než je uvedená spodní hranice, zbývající tekutinu by měl být schopen doplnit stravou.
