Článek
Samozřejmě jde jen o spekulace a nikdo netvrdí, že se podle stanoveného a údajně uniklého plánu takzvaně pojede. Jak by to ale vypadalo, kdyby ano?
Během února začnou telefonické námluvy Trumpa s Putinem. Na konci měsíce (nebo začátkem nového) se pak oba prezidenti sejdou osobně na Blízkém východě. Samozřejmě bez účasti Zelenského, protože Rusko podle svého výkladu práva ukrajinského prezidenta jako hlavu státu neuznává, a tak by jeho přítomnost a podpisy stejně nebyly legitimní. Rusko-americké schůzky by vedly k hlavnímu cílu - ukončení války. A to by přišlo v dubnu. 20. dubna by měla být podepsána dohoda o příměří. O necelé tři týdny později, symbolicky 9. května, by došlo ke zveřejnění konkrétních podmínek míru a Kyjevu by nezbývalo, než ustoupit a stáhnout veškeré své jednotky podle mírového dojednání, včetně Krymu či oblastí, kde se Ukrajincům podařil průlom.
Po ukončení války budou na Ukrajinu poslány vojenské kontingenty ze zemí Evropské unie a Velké Británie. Proč by monitoring nemohly dělat mírové jednotky OSN je velká neznámá. Američtí vojáci hlídat dodržování příměří nepojedou. USA místo nich vyšle byznysmeny, kteří dají zemi zase, jak se říká, do kupy. Rekonstrukce má být ale zaplacena z fondů Evropské unie. Podle think-tanku German Marshall Fund by obnova země stála v příštím desetiletí až 486 miliard dolarů. Je tak jasné, že by na tom profitovaly zejména americké firmy a banky, neboť těm by šel zisk, nikoliv však náklady - ty by platili evropští daňoví poplatníci. Ukrajina by se za půjčky a závazky zaručila částmi svého území s nerostnými surovinami.
Pokud by se vše uskutečnilo podle těchto spekulativních zpráv, skončila by sice válka, ale s územními ztrátami pro Ukrajinu (bod Uznání ruské suverenity nad dobytými oblastmi), Ukrajina by dostala ban na vstup do struktur NATO a vše by bylo na účet EU. Zda jde jen o nepodložené zprávy nebo nadcházející budoucnost se v příštích týdnech teprve ukáže.
