Článek
„Už se tu několikrát mluvilo o výstavbě vysílače,“ říká studentka za zahradní brankou u domu svých rodičů. „Ale lidé to tu nechtějí, natáhlo by to sem spoustu nových,“ pokračuje studentka. „Mnozí zde žijí po generace.“
Totéž říkají o vysílači i další lidé v Karlsdorfu. „Jsme rádi, že bydlíme na vesnici,“ říká žena středního věku u vchodu do dvora. Louky, les, klid. A žádný signál. Debaty o zřízení vysílače skončily. Nahradily je jiné. Volby.
V Karlsdorfu je 84 oprávněných voličů, v neděli jich hlasovalo 62, jeden hlas byl neplatný.
46 Karlsdorfanů dalo AfD svůj první hlas, 44 druhý hlas. To je hodně přes 70 procent lidí, kteří volili pravicově extremistickou stranu a jejího kandidáta. Nikde jinde v Duryňsku není AfD tak silná jako tady v Karlsdorfu. A dost možná tento volební výsledek a nemožnost chytit mobilní síť spolu souvisí.
Volební analýzy popisují, že hesla AfD mají daleko silnější odezvu ve venkovských regionech. Strana získala v průměru 37 procent v malých obcích a 22 procent ve velkých městech.
Karlsdorf je velmi malá komunita. Domy jsou zasazeny v malém údolí. Místo je hodně hrázděné, se stěnami z bohatého, pískově zbarveného kamene, střechami vysokými a špičatými. Je to jedna z obcí v okrese Saale-Holzland, který patří k „údolím kopců“ ve východním Durynsku, jako jsou Tröbnitz, Renthendorf, Großbockedra. Takové zapomenuté místo.
Dnes je však situace jiná. V obci je nezvyklý ruch. Každou chvíli přes ulici přejede auto, tu s lipskými SPZ, tady s mnichovskými.
„Dnes už jste čtvrtý,“ říká žena ve středních letech ve dvoře jednoho z domů, když vítá dalšího reportéra. Karlsdorf, se svými 70 procenty pro AfD, plní titulky. Žena už o volbách ani mluvit nechce, ale pár odpovědí nakonec dá.
Ne každý, kdo volí AfD, je nacista. Vzestup strany nemá nic společného s „Východem“ a „Západem“.
A přitom AfD není nikde tak úspěšná jako právě na východě.
V Karlsdorfu jsou všude k vidění plakáty SPD a Zelených. Strany berlínské vlády zde ale nemají oporu. Nevytvářejí žádné pouto s lidmi v údolích horských oblastí. Naopak - máte pocit, že jste na obtíž.
Vládnoucí strany, ale i CDU a pro některé i Linke, jsou považovány za „zavedené“ a tak nějak mimo dosah. A že je vy jako běžný obyvatel malé obce prostě nezajímáte. Obyvatelé Karlsdorfu považují Scholzovu vládu zodpovědnou za vše, co se podle nich děje špatně. Někteří lidé ve městě nazývají dodávky zbraní na Ukrajinu „válečným štvaním“, jako by to byla ukrajinská armáda, která zaútočila na Rusko – a ne naopak.
A pak „strana zákazů“, jak nazývají Zelené, se všemi těmi novými zákony v boji proti změně klimatu. Malé farmy jsou stále méně schopné vyjít s penězi a dokonce i velké „LPG“, kdysi výrobní družstva v NDR, musí bojovat o přežití. Lidé pak raději z vesnic odcházejí a průmysl jde s nimi. Mnozí v Karlsdorfu malují svou budoucnost v černých barvách.
Až pak je tu migrace. V Karlsdorfu žádného Syřana ani Afghánce nepotkáte. A přesto rozhovory toho dne v určitém okamžiku vždy dojdou k ní. K otázce azylové politiky. K cizincům.
Mladý muž, který má volno a pracuje na zahradě, se nechá slyšet, že přijímání uprchlíků zachází příliš daleko. Žena u brány farmy mluví rázněji: „Je strašné, čím se Německo stalo“. Její dcera už večer raději nechodí do města. Nedávno, když byla nakupovat v okresním městě ji skupina cizinců dokonce sledovala a obtěžovala.
V Karlsdorfu žádné cizince nevidíte. Ale slyšíte o nich příběhy, které kolují vesnicí a které vedou ke směsi strachu, hněvu a rozrušení. Znovu a znovu rozdmýchávanou hesly právě AfD.
Muž s kloboukem, plnovousem a brýlemi na špičce nosu, rychle nastolí téma a mluví o „vrazích s noži“. Pak se ptá: „Víte, co vydělává u sebe doma takový Afghánec?“ Rychle si odpoví: „360 euro ročně.“ Nyní mají být Afgánci, kteří spáchali na území Německa trestný čin, deportováni. „S 1000 eury kapesného od nás“, rozčiluje se muž. V Karlsdorfu jsou migranti především označováni jako „pachatelé“, zřídka o nich slyšíte jako o „pracovnících“ nebo „ochrany potřebných“.
Studentce u plotu zahrady je 15 let. Ještě nemůže volit. Na mobilu ale ukazuje fotku, výsledek interních voleb školy. Na prvním místě je AfD, na druhém místě Zelení. „Nějak je cool volit AfD,“ říká studentka o náladě ve třídě, strana je prostě „v trendu“. Sama zůstává mimo politiku a říká, že se musí nejprve lépe informovat.
O „trendu“ by si novináři rádi promluvili i s místním starostou. „On teď pracuje“, říká jeho žena. „Můžete volat večer, zde je číslo mobilu.“
Zkoušíme to, ale konverzace netrvá ani minutu. Spojení se přeruší. Ten signál.
Zdroj: Morgenpost.de
