Článek
Německý server Chip porovnával částky, za které je možné získat řidičský průkaz v jiné zemi EU. A rozdíly jsou minimálně z německého pohledu značné.
Zatímco v Německu stojí řidičský průkaz běžně mezi 2 000 až 3 500 euro (v některých případech cena sahá dokonce až k hranici 4 000 euro - což už dělá v přepočtu „hrozivých“ 100 tisíc korun), v ostatních zemích EU je to výrazně méně. V Belgii je průměrná cena zhruba 1 700 euro, ve Francii kolem 1 800 euro, Italové vydají něco mezi 900 až 1 200 euro a například Poláci či Češi vytáhnou ze svých peněženek jen asi kolem 600 až 900 euro.
Řidičské průkazy ze zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP) jsou uznávány ve všech ostatních zemích EHP. Pokud jste tedy získali řidičský průkaz v EU, Lichtenštejnsku, Norsku nebo na Islandu, můžete jej kdekoliv na území těchto států též používat.
„Řidičáková turistika“ a pravidlo 185 dní
Naskýtá se tak myšlenka získat řidičský průkaz v jiné zemi a ušetřit při tom spoustu peněz. Tady ale platí jasná pravidla proti „řidičákové turistice“. V zásadě můžete jako občan státu, kde je oprávnění drahé, získat průkaz také v jiné zemi EU, pokud ovšem dodržíte důležité pravidlo.
Tím je takzvané pravidlo 185 dnů. Občané EU mohou získat řidičský průkaz v kterékoli zemi, pokud tam mají své pravidelné bydliště. Toho dosáhnete, pokud na tomto místě žijete alespoň 185 dní v roce. Výjimku mají studenti, kteří studují v jiné zemi alespoň šest měsíců. Ti si mohou řidičský průkaz udělat i bez přeregistrování svého bydliště a splnění pravidla 185 dnů doloží například dokladem o studiu. Pokud budete chtít pravidlo obejít a prostě si řidičák v zahraničí uděláte, podstupujete riziko správního řízení a že vám bude odebrán. V Německu se na to přichází například při kontrolách nebo ve chvíli, kdy si jde držitel tento průkaz vyměnit a podobně.
Nové plány na řidičské průkazy v EU
V praxi někdy nastávají problémy s pojmem obvyklé bydliště, protože jej nelze vždy určit na základě profesních nebo rodinných vazeb. Plán je, aby žadatelé o řidičský průkaz měli v budoucnu mít možnost absolvovat teoretické nebo praktické zkoušky v členském státě, jehož jsou státními příslušníky, není-li to možné v jejich úředním jazyce v místě jejich obvyklého bydliště.
Článek 17 nové směrnice definuje pojem obvyklého bydliště takto - pro účely této směrnice je obvyklým bydlištěm místo, kde se držitel řidičského průkazu zdržuje z důvodu osobních a profesních vazeb, nebo v případě osob bez profesních vazeb, má prokazatelné osobní vazby na místo bydliště a zdržuje se zde minimálně 185 dní v kalendářním roce.
Pravidlo 185 dnů by tedy mělo platit i nadále. Odjet na dovolenou s plánem udělat si rychlokurz a získat řidičský průkaz v sousední zemi levněji tak nebude možné ani v budoucnu. Ale rozhodně se ulehčí lidem, kteří žijí například z pracovních důvodů trvale v jiné evropské zemi.
Plány ale nebudou uvedeny do praxe tak rychle. Pokud jde o směrnice EU, diskuze obvykle trvají déle a trvá i několik let, než se rozhodnutí implementují do vnitrostátního práva jednotlivých zemí. Pro představu - odborníci v Německu neočekávají implementaci dříve než v roce 2027.
zdroj CHIP.de
