Článek
Pamatuji se, že ten chlapec se jmenoval Fišer, byl to malý grázlík z dětského domova. Ten se odpoledne v kostele vykadil přímo před oltář a večer měla být májová pobožnost.
Z toho důvodu děkan rozhodl, že se pobožnost přeloží a bude po ranní mši a kostel se musí vyvětrat. Bráno to bylo jako přestupek, dáno škole a policie s tím nechtěla nic mít, i přes naléhání občanů rozhodla, že se nebude tím zabývat.
Po válce byl ve škole ředitelem člověk, který byl za okupace s Němci kamarád, který nikomu nepomohl, prostě byl to divný patron. Když končila válka, tak se rychle přidal k partyzánům a po válce ho udělali starostou a ředitelem školy. A stal se z něj velký komunista (v té době by se řeklo „Velký zvíře“), na okrese i kraji.
A když se řešil přestupek s tou hromádkou před oltářem, tak to zahrál do autu, protože církev nenáviděl a provinilci natruc celému městu navrhl 1 z chování, a protože celý sbor se svého ředitele bál, tak výtečník dostal chování za 1.
Jenže, ten kluk byl takový svéráz, a to se mě moc líbilo, co udělal. A celé město, i když s tím, co v kostele provedl, nesouhlasilo, potichu nakonec i veřejně starostovi za to známkování přálo a starosta se stal terčem posměchu a u těch otrlejší, kteří se nebáli říci třeba „Starosto už sis nasral do bot“ nebo procedili „Tady je smrad, starosto ukaž boty“.
Vzniklo to tím, že ten chlapec se před jeho kanceláří vykakal starostovi do bot, a ten ve spěchu si boty nazul.
Škoda, že jsem neměl to štěstí být u toho, ale muselo to být pro něho potupné a já bych se snad štěstím z toho zážitku vypařil blahem.
