Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vzpomínky z mladých let – Cikáni kradou slepice

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

19. 9. 21:00

Když jsem byl ještě hodně malý, pamatuji si, že cikáni mohli kočovat, ale ke zřízení tábora museli mít od města povolení.

Článek

Většinou je dostávali mimo obec, kam zajeli svými vozy taženými koňmi, například za stadionem pod lesem u dřevěného mostu přes řeku Úpu, a zřídili svůj tábor, který vypadal jako osada lidí, kteří putovali před mnoho léty za půdou v Americe na západ. Topení bylo dost v lese i soušek a k řece měli tak 250 m. Byli mimo, byl klid, lidé o nich pomalu nevěděli a stávalo se, že si chodili do města i okolí nabrousit nože, sekery, nebo zadrátovat hrnce, pekáče, a tím si vydělali na obživu.

Jednou se však objevila velká skupina s mnoha maringotkami a houfem dětí. Starosta jim dal povolení na obvyklém místě a všichni si přáli, aby byli jako ti předchozí. Bylo to však naopak, v okolních vesnicích se začala ztrácet drůbež, ale i větší dobytek. Strážníci sice čas od času je kontrolovali, ale nic neobjevili. No a v ty době, můj bratr, byl o 7 roků starší, si se svojí partou usmyslili, že to není normální, protože do jejich příchodu se nic neztratilo, že se za to vezmou.

A tak začali tábor hlídat a skutečně se jim podařilo vysledovat jejich organizovanou činost. Slepice, husy, kachny, krocany, která donesli do tábora, tak hned oškubali, zpracovali a schovali v bandaskách od mléka, tehdy byly 50litrové, v řece pod břehem je ukryli v chladné vodě, a tak je i zakonzervovali na nějaký čas. Peří sedrali, a co nepotřebovali, dál v lese zakopali. Horší to bylo pro ně, že dotáhli 2 kozy, aby měli mléko pro děli v táboře, ke koním je nedali.

Jeden povoz měl v zadní části místo, kde je měli vždy ukryty, a toho si strážnici nevšimli, asi museli kozy umlčet, aby je neprozradily. Objevili také, že dost daleko pod strání trosek Hradu Rízumburk, v odlehlém a nepřístupném místě si zřídili farmu se drůbeží a kozami. Bylo to místo, kam bylo těžko se dostat, protože svahy byly příkré a plné suti a hrozilo uklouznutí a zranění. Dálo se to všechno obejít přes les od dřevěného mostu, asi kilometrovou oklikou.

Chovali je v ohradě, kterou zbudovali, a zvířata byla volně a jako přístřešek byla natažená plachta. Když to vypozorovali, tak sestavili plán. Všechny 8 bandasek z řeky odvezou a na místo pod hradem, zavedou strážníky. Tak se stalo, bandasky odvezli po druhé straně řeky na vozících, tam byla šance, protože z tábora na cestu za mostem nebylo vidět a strážíci si přivezli posilu z okresního města a po staré cestě se dostali od druhého dřevěnému mostu ve vesnici, který se dal přejet a po šikmé cestě až k hradu, kde kdysi stávala hlavní brána.

A druhá patrola přijela od města po hlavní silnici, v dost v hojném počtu, aby v případě konfliktu to zvládli, protože se jednalo o dost výbojnou skupinu olašských cikánů. Při dobrodružství odvozu bandasek jsem byl, bylo to něco, vyzrát nad cikány, to něco znamenalo. Říkalo se, že strážníci donutili cikány, aby slepice i kozy dopravili za jejich dozoru k silnici, i kozy z maringotky.

Traktor s valníkem z JZD vrátil majitelům a cikány vyprovodili z města a od té doby již nedostali žádní kočovní cikáni povolení tábořit na území našeho města. A lidem, co přišli o drobné zvířectvo, město uhradilo ztrátu a některá snížily daně nebo odvody. O této události se mluvilo i ve školním rozhlase.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz