Článek
Bylo naším výchozí bodem pro naše houbařské aktivity a sběry brusinek, kterých tak bylo v okolí velké množství a ty byly na prodej. Borůvky jsme dávali paní Lhotákové pro Aničku nebo domů. Plochu jsme si upravili pro disciplíny a postavili přístřeší, kdyby bylo špatné počasí. Vykopali jsme o kus dále malou díru v zemi, kde jsme skrývali, co bylo potřeba k činnosti tak, aby to nikdo neodhalil a neodnesl nebo nerozbil.
Z disciplín si pamatuji u bobříka síly (a mrštnosti), z atletických trojskok a skok do dálky, silové bylo visení za ruku levou i pravou a obouruč ruce za větev na stromě na čas a vrh kamenem jako koulí (byl to křemen o váze 2.45 kg), mrštnosti byl skok na rozhoupaném laně do dálky a lezení po skále na čas po vyznačené trase v lomu Bosna I, odolnosti byl běh do kopce.
Trasa od lávky k dřívější hospodě a odtud strmě do kopce mimo cesty až nahoru na Kvíčalu a odtud na našeho sportoviště. To tedy byl tedy zabiják, 820 m a místy i krátké úseky se stoupání i 60 stupňů. No něco nepředstavitelného, skoro hrozivého. Ostatní disciplíny do celkového počtu 16 už nebyli tak náročné. Bylo tam plavání na 50 m délku a čas na koupaliště v Malých Svatoňovicích.
Krosová trať v lesním porostu od mostku v Karbance po cestě k Sedloňovu na křižovatku na Velké Svatoňovice a zpět k mostku. Bylo to asi 100 m od našeho tradičního místa naších táborů, než jsme se o prázdninách vydávali na naše výlety po našem kraji. Vypracovali jsme si tabulky a body se sčítaly. Podle výše bodů byly limity pro bobříka síly 1 až 3 stupně.
Pamatuji právě kolem bodování bylo dost rozepří, protože v době, kdy jsme s bobříky začali, byly limity tak tvrdé, že jsme se horko těžko dostávali na 3. stupeň a jen někteří. Jak jsme rostli, rostly s námi i naše výkony a teprve, když jsme chodili do 7. mé třídy, se podařilo poprvé překonat limit bobříka 1. třídy a došli jsme k závěru, že jsme celý systém hodnocení velmi správně sestavili.
Pro představivost uvedu zde některé výkony a časy z průběhu plněníbobříků. Třeba skok na laně, počáteční výkony byly kolem 18 ti metrů a nejlepší později rekord 47,25 m. Trojskok 10.21 m a později rekord 13.42 m. Nebo zabijácká disciplína běh do kopce 27,22 minut a později rekord 18.26 minut. V krosu 32:45 minut a později rekord 21:54 minut.
Prostě, jak jsme rostli, posouvaly se výkony. Smyslem tohoto sportování a plnění stanovených úkolů a disciplín byly podle Foglara kamarádství a sounáležitost mladých lidí. Klub Kotva se nepodařilo rozbít nikomu, a že jsme zažívali různé útoky zloby a závisti i problémy třeba s policií i státní mocí.
Nebyli jsme žádní svatoušci, ale zásady jsme dodržovali, a mohu s klidem napsat, že nás dospěláci měli rádi, a při aktivitách nás nejednou podporovali a velkých akcích i pomáhali.
Za celou dobu působení jsme nikoho nepoškodili, ba naopak pomohli, proto se nám stalo, že rodiče měli v nás důvěru a po zkušenostech počátečních táborů s panem Valkem jsme mohli na prázdniny se toulat po našem kraji a nasávat dobrodružství a poznání o části země, kde vyrůstali naši historičtí velikáni v literatuře, sportu, písmáci i lidští velikáni.
