Článek
Mohli bychom dlouze debatovat o tom, jakými způsoby, z hlediska seberozvoje, dosáhnout vnitřní harmonie, jak v sobě, tak i vůči okolnímu světu. Můžeme také litovat rozlitého mléka, krčit se v koutku a říkat, že za vše může on, ona, ono, a vůbec - že všechno je zbytečné. Ne! Zkusme se na věci dívat z jiného pohledu, přijmout každodenní vlivy tak, jak přicházejí do našich myslí a pracovat s nimi. Jaké tedy máme možnosti? Co radí autor citátu, jehož originální znění je: „Let everything happen to you: beauty and terror. Just keep going. No feeling is final.“?
S krásnými věcmi se v našem životě umíme popasovat poměrně dobře. Na druhou stranu, hrůza a teror, které se občas vkrádají do našich životů, mají pro většinu z nás paralyzující efekt. S nelibostí, dle mého chápání autorova citátu, se musíme smířit s tím, že štěstí je krátkodobý a pomíjivý stav. Pokud tedy zrovna nepatříte mezi ty šťastné jedince, kteří po kvalitním spánku dokáží vyčarovat extázi ranním joggingem při východu slunce, následným objímáním cizích lidí v parku, posnídají avokádo s lososem, přičemž celý zbytek dne meditují, oddávají se sexu s lidmi podobného ražení, v malých dávkách konzumují lahodné červené víno a usínají se sbírkou „Dopisům mladému básníkovi.“ Rilkových básní v ruce, mírně unaveni po dobře prožitém dni.
Každá mince má dvě strany
Přestože štěstí je dočasné, neměli bychom zapomínat, že i hrůza a stres jsou povětšinou také časově omezené. Každá mince má dvě strany, a tak i naše zkušenosti se štěstím a nespokojeností se mění jako scény v divadelní hře. Pokud přijmeme Rilkovu výzvu, otevřeme se možnosti vnímat každý okamžik bez předsudků a strachu z budoucnosti. To nám umožní prožívat radosti a nástrahy s odvahou a vyrovnaností. Možná právě v takovém přijetí leží klíč k odolnosti, když se naučíme vnímat, že i nejtemnější noc předchází svítání a že i nejhlubší bolest se může stát zdrojem síly.
Je tento citát spíše pozitivní, nebo negativní?
Neexistuje správná odpověď! Věřím, že každý bude interpretovat sdělení tohoto básníka po svém, právě podle svého aktuálního chvilkového rozpoložení, životních postojů nebo na základě množství endorfinu uvolněného nějakou předchozí skvělou a zdraví prospěšnou činností. Citát však bez nadsázky můžeme označit za realistický. Jeho „surovost“ a popisnost je výborným vodítkem pro takové z nás, kteří nevidí světlo na konci tutelu.
Přiznejme si barvu, život někdy není růžový
Každý, opravdu každý máme v životech nějaká trápení. Za část z nich si bezesporu můžeme sami, některá se dějí bez našeho přičinění. Náš mozek funguje jako jakýsi komparátor, porovnávač stavů a zážitků. Bez toho, aniž bychom zažili věci bolestivé a nepříjemné, nemohou vyniknout ty, které se zařadí mezi ty nejšťastnější. Ať se děje, co se děje, pojďme dál a užívejme dne, žádný pocit není věčný a ani my zde věčně nebudeme.
Občas jsou věci jednodušší, než se zdají.
ZDROJE:
Rilkova sbírka „Dopisy mladému básníkovi“ (Rilke, Rainer Maria, "Letters to a Young Poet"),
„Rilke: A Life“ od Wolfganga Leppmanna je biografie, která poskytuje kontext o Rilkově životě a filozofii (Leppmann, Wolfgang, "Rilke: A Life")
https://cs.wikipedia.org/