Článek
Poslední roky se vyznačují velice horkým letním počasím, rostliny na zahradě k večeru volají o podání osvěžující vody, poté co se napijí, upraví si své sukničky a trochu přes noc povyrostou. Na návštěvě u příbuzných v tento letní čas na jihu Moravy jsme s manželem konstatovali, že i v přední zahrádce před vstupem do domu může být místo všude přítomných květin i několik tykví. Rozrostou se po celém pozemku, když jsou zalévány mají velké listy, pod kterými moc neroste plevel a taky pěkně kvetou žlutými velkými květy. Doma jsme příští rok zrealizovali, co jsme viděli. A byli jsme spokojeni. Dvě dýně hokkaidó, muškátová dýně, máslová i dýně Goliáš se po pravidelné zálivce pěkně rozrostly, kvetly a tráva pod listy nebyla.
K těmto rostlinám jsem ještě dostala od dcery jednu rostlinu červeného vodního melouna. Byla chudinka nemálo předávána z ruky do ruky, takže její stav jsem hodnotila přežiješ či nepřežiješ, podobně jako Eskymo Welzl komentoval své cesty na sever-když prondu, tak prondu, když neprondu, tak neprondu. Proto se jí dostalo z mé strany dostatečně péče, a tak kvetla drobnými kvítky po celé délce svých šlahounů. Avšak co jsem jednou večer při zalévání odhalila mi radost neudělalo. Pozorovala jsem, že tyto květy opadávají. V ten podvečer jsem šla domů velice smutná. Večer jsem sedla k počítači a zadala si heslo meloun vodní červený. Zjistila jsem zajímavou skutečnost a to, že rostlinky melounů musí být alespoň dvě, protože potřebují opylovat květy pylem z jiné rostliny. Druhou jsem neměla, a tak jsem přestala věřit, že si v srpnu pochutnáme na svém vlastním melounu. Naštěstí se situace změnila, včelky přinesly z jiných zahrad pyl, malé zelené kuličky začaly růst, zvětšovaly se, to byla zase jiná radost z práce, než jsem doposud znala s pěstování česneku či mrkve. Tři krásné melouny čekaly na slunci, aby dostatečně dozrály a mohly nám přinést pocit nirvány ze sladké šťávy, příjemné vůně.
S melounem dozrávaly i dýně. Začala jsem sbírat recepty na pokrmy z dýní, některé způsoby úpravy plodu byly moc chutné. Na zahrádce zbyla jako poslední dýně Goliáš. Jméno dostala právem, protože takhle velkou dýni jsem neviděla. Když jsme ji připravili na odnesení domů ze zahrady a zbavenou slupky, semínek, tak jsem ji doma vážila a měla 26 kg čisté váhy. To bylo hmoty na zpracování. Jak jsem stala v kuchyni nad kousky dýně napadl mě tento příběh.
Dost „dýňování“
Důchodce Dalibor donesl Dagmaře domů dárek – dýni. Dagmara darovanou dýni dosadila doprostřed důlku. Dostatek deště dodal dýni dobrý dech. Dýně dozrála do délky dvanácti decimetrů.
Důchodci dotáhli dýni domů. Decimálka dovážila devětačtyřicet. Dagmar diktuje: „Dones, Dalibore, dědovu dýku. Dokrájíme dýni do dokonalých dílků.“ Dagmara dokáže dělat dost dýňových dobrot. Dílky dá dohřát do dózy, dosladí, dochutí. Dokonalý dýňový džem. Další dílky dýně dávají do demižonu. Dvacetidenní demižonování destilace dokáže divy. Delikatesní dýňový destilát.
Důchodci diskutují. Dodáme destilát do dalších destinací, docílíme deci destilátu-deset dolarů. Dodávka do Dánska. Dalibor donáší do Dácie demižon destilátu, džemy, dýňové džusy. Dost dobrá dálnice, Dácie dává devadesátku. Dodržet dálniční doporučení? Dalibor dává dotaz Dagmaře. Dokončená dálnice, děsivé díry, dál dopředu Dácie doskáče. Díry dokázaly destrukci demižonu, džemů. Dobitý demižon, dýňový destilát dotéká do děr, džemy, džusy dohromady. Důchodci dostali depresi. Dalibor dojemně domýšlí, dojedeme domů. Druhý den dočistíme Dácii, dáme dobrý domácí dort. Držení dánských deviz, dík dánské dálniční dopravě, dokončeno. Dost dýňování.
