Článek
Je brzké ráno, dětem začínají letní prázdniny, venku cvrlikají ptáci, sluníčko začíná hřát, den jako když ho vymaluješ. Ptám se manžela, co budeme v takovém pěkném dnu dělat a dovídám se, že on musí jít sekat trávu na zahradu. Ještě mu k tomu rozhodnutí pomohl příjezd traktůrku na sekání trávy na naše sídliště, které zabezpečuje obecní úřad. Napsala jsem traktůrku, ale podle hlasitosti jeho benzinového motoru i žací lišty byl příjezd a sečení trávy podobný příletu stíhačky. Takový rámus po ránu nemám chuť poslouchat. Bude lepší, když půjdu na zahradu, podívám se, jaké květiny rozkvetly na „naší založené loučce.“ Zajímavé je pro pozorovatele cvičení postřehu při vyhledávání živých tvorů, ať už v trávě či vzduchu. Na kmenech starých ovocných stromů v kůře putují zástupci různých skupin brouků, někteří vylézají z trávy, jiní přilétnou sami, ale jsou i takoví, kteří využijí větrné počasí a přisednou na kůru stromů jako letadlo na ranvej. Avšak nejmilejší je pozorovat motýly, jaká paleta barev se objevuje na jejich křídlech letošní rok. Hitem je modrá, ojediněle i žlutá, tradiční hnědá v kombinaci s dalšími barvami. Sednu si pod stromy do chládku a vylepšuji nově nafocené fotografie. Manžel už začíná sekat trávu a sluchem zjišťuji, že není sám. Ze sousední zahrady se ozývá ve vysokých obrátkách motorový křovinořez mladého zahrádkáře. Věří tomu, že čím více řevu, tím více poseká trávy. A po mé levici se rozhodl majitel hodně zarostlé zahrady dnešní den udělat zázrak a večer přivítat svou ženu v upravené a přehledné zahradě. Ten si tedy vybral jako první nástroj motorovou pilu. Zatím vnímám zvuky každý zvlášť.
Zpozorním, až když mi vítr přinese ze sídliště tichý, přesto slyšitelný rachot traktoru. V tom se přidávají v tichém chodu dvě sekačky, naše motorová a nad naší zahradou akumulátorová. Už neslyším jen zvuky, ale hudbu, sekačky hrají svůj koncert, který začala brumendem basa na sídlišti, k ní se přidaly dva hoboje, melodie se nese nad údolím, do hry vstoupil se svým pisklavým zvukem klarinet křovinořez, melodie gradovala ve vysokých tonech až do chvíle, kdy ji celou utnuly velké bubny v podobě několika řezů motorové pily a pádů velkých větví na. Rozhostilo se ticho, ale ve vzduchu bylo napětí, které podobně jako vytáčí posluchače zvuk komára či vosy, tady to byly aku nůžky. Začaly jako zobcová flétna, zapískly několikrát nad zahradou, a zmizely, traktůrek dokončil sekání na sídlišti, do ticha se ozvaly ostré tóny malého vyžínače trávy jako píšťala, a aby nezůstal sám, přidaly se dva zvuky sekaček, které ukončily v pojezdu společně „sekačkový“ koncert.
Z takového přístupu k nadměrné hlučnosti na našich zahradách, parcích či obytných zónách při sekání trávy, máme možnost podle této příhody při dalším sekání vžít se do jiných sfér cítění hudby. Něco jako je při cvičení jógy meditace. Přeji Vám mnoho úspěchů.
