Článek
Den dětí na našem území je standardně slavený první den v červnu. Ovšem největší akce probíhají vždy o víkendech, kdy děti nemusí do školy a mohou vyrazit za zážitky. Téměř každá obec, škola, ale i některé soukromé firmy vytváří akce, které mohou být sportovní a plné zážitků. Díky tomu si každá rodina může vybrat, kam vezme své ratolesti.
Na různě velkých akcích mohou probíhat koncerty nebo vystoupení. Většinou bývá pro děti připravený zábavný program s úkoly a hrami. Často jsou k dispozici skákací hrady a trampolíny i jiné atrakce, které vykouzlí úsměv na dětských tvářích.
Historie tak veselá není
I když je tento den plný zábavy a radosti, jeho pozadí příliš veselé není. Poprvé se 1. června slavilo v roce 1950. Bylo tak určeno o rok dříve v Moskvě, kde zasedala Mezinárodní demokratická federace žen. Rozhodli tehdy, že je potřeba vracet radost do životů dětí po 2. světové válce.
Mnoho dětí totiž prošlo nacistickými koncentračními tábory, kde byla většina zavražděna. Spousta dětí přišla o sourozence a kamarády. Proto měl být zároveň tento den připomínkou toho, že je nutné ty nejmenší chránit.
Současně byl ještě určen druhý Dětský den, který připadl na 20. listopadu. O tom rozhodlo OSN v 50. letech. Československo a následně samostatné Česko se přiklonilo k tomu, že naše oslavy dětských životů připadnou na 1. června. Je to nejspíše hlavně kvůli přelomu jarního a letního období, které přeje hezkému počasí.
Hlavní myšlenka tohoto dne
Smyslem má být, abychom si uvědomili, že nikdy předtím v historii nebyly životy dětí takovou samozřejmostí jako nyní. Dříve byla smrt malých dětí velmi častá kvůli nemocem i válkám. Sice i dnes mnoho dětí umírá předčasně, ale naštěstí je u nás v Evropě úmrtnost dětí velmi nízká.
I proto je potřeba připomínat, že každý z nás je součástí společnosti, která utváří kvalitu života dětí. Nesmíme dovolit, aby ti nejmenší trpěli hladem a žízní, nebo aby jim bylo ubližováno.
Každý život je vzácný a musí být chráněn. O to víc, když se o sebe naše děti ještě nezvládnou dostatečně postarat samy. Musí jim být poskytnuto i vhodné zázemí pro jejich vzdělávání a z místa, kde žijí, udělán domov, kde budou rády a budou tam mít milující rodinu.
Zdroje: