Článek
Mám ve svém okolí hned několik lidí, kteří se naprosto dobrovolně rozhodli v životě nic nedokázat. Někteří to takto mají proto, že radši budou žít skromně, aby měli klid. Jiní jsou naopak líní a snaží se dělat co nejméně, aby se nemuseli namáhat. Hlava mi nebere, jak takoví lidé chtějí přežít.
Dnešní svět je o hodně rychlejší, než býval dřív. Částečně za to může internet. Díky němu máme informace o aktuálním dění v přímém přenosu. V kapse máme každý zařízení s přístupem k nekonečnému množství informací. Celebrity a influenceři vytváří společenský tlak k tomu, abychom byli co nejlepší. A já mám ve svém okolí několik lidí, kteří na tento způsob života rezignovali.
Kamarádka z práce
Mám jednu kamarádku, která u mě v práci dělala v prádelně. Je jí 21 a začala u nás pracovat hned poté, co se vyučila cukrářkou. Bydlí s přítelem u jeho prarodičů na vesnici asi 40 kilometrů od zaměstnání.
Se svojí prací není ovšem absolutně spokojená. Nebaví ji a ke všemu je opravdu mizerně placená. Nevím, kolik přesně má, ale nad minimální mzdou bude maximálně v řádu stokorun. A přitom se svým vyučením by jistě našla lépe placenou práci. Většina lidí si rádo dopřeje nějaký zákusek. Navíc se nyní cení kreativita a přijít s nějakým zajímavým nápadem, který bude mít úspěch, není příliš těžké.
Ani místo, kde bydlí, nemá ráda. Dojíždí každý den do práce velmi daleko, takže část výplaty dá měsíčně jenom na dopravu. Navíc je odkázána na to, že její starší auto zůstane pojízdné. Ani s prarodiči svého přítele nejsou vztahy úplně nejlepší. Kamarádka na ně neustále nadává, protože mají mezi sebou spoustu hádek. Bohužel jiné bydlení si nemohou dovolit, i když by s přítelem chtěla moc ráda bydlet samostatně.
Důvod, proč takto žije, je dle jejích vlastních slov to, že nechce více stresu a práce. Sice jí její situace trápí, i když jsem se jí několikrát snažil přesvědčit, aby šla pracovat na stejnou pozici, jakou mám já, nebo aby si našla lépe placenou práci. Jenže ona nechce. Osobně mě to mrzí, protože její životní situace se nejspíše nezlepší, pokud neopustí toto nastavení mysli.
Můj bratranec
Další příklad takového člověka, který je životem unášen namísto, aby v něm někam směřoval, mám přímo v rodině. Mému bratranci je 23 a po střední škole několikrát zkoušel vysokou školu, ale ta ho nikdy příliš nezajímala. Následně ani po několikátém pokusu ji nedodělal a odešel pracovat jako pomocná síla v kuchyni.
Ovšem během studia na vysoké se seznámil se svojí nynější přítelkyní, která v té době byla na střední škole. Je opravdu milá, ale není zkrátka studijní typ. To byl problém, protože studovala gymnázium se zaměřením na chemii. Před zhruba rokem a půl jsem byl s bratrancem na pivě. Radostně mi oznámil, že se rozhodli pořídit si dítě. Celkem mě tato zpráva překvapila, protože sám bych měl pochyby, že bychom s mojí přítelkyní dítě uživili, i když jsme oba pracující a rozhodně finančně nestrádáme. O to víc mě to překvapilo, protože jeho přítelkyni ještě zbýval nějaký čas do maturity.
Po čase mi řekl, že se jejich snažení podařilo a čekají dítě. Samozřejmě jsme jako rodina měli všichni radost, ale i řadu obav. Jeho přítelkyně během těhotenství školu odsunula do pozadí s tím, že si ji dodělá někdy později. Dítě se již narodilo těsně před Vánoci, ale už před narozením se musel nastěhovat do bytu k rodině přítelkyně, protože bez jednoho plnohodnotného příjmu neměli dost peněz na byt, ve kterém krátce bydleli.
Když jsem se s ním o Vánocích bavil a ptal se, jak to má vymyšlené s dalším vlastním bydlením, tak vypadal překvapeně, že se ptám. Řekl mi, že nad tím teď neuvažuje, protože jim to takto vyhovuje. Nájem neplatí příliš velký, a navíc tchýně a tchán jim pomáhají s dítětem. Což samozřejmě chápu jako výhodu v prvních měsících dítěte, ale do budoucna by mi to určitě nevyhovovalo.
Jsem přesný opak
Já osobně si myslím, že jsem naprostý opak člověka, který by na současný svět zanevřel. Mám práci, kterou jsem vybíral hlavně na základě platu a k ní studuji dálkově vysokou školu. Díky tomu následně chci současnou práci opustit a najít si lépe placenou. K tomu mám ještě občasný přivýdělek z domu.
S přítelkyní plánujeme hypotéku, a proto potřebujeme hodně peněz, abychom si mohli dovolit vlastní bydlení a k tomu samozřejmě chceme, abychom měli finanční rezervu. Také rádi cestujeme a podnikáme různá „dobrodružství.“
Jenže oproti lidem, které jsem zmiňoval před tím, tak mám mnohem méně volného času. Také se cítím více ve stresu, protože často věci nestíhám, nebo se do nich musím nutit.
Kdo je na tom lépe
V nynějším světě jsme nuceni žít tak, že bychom se měli vzdát svého volného času na úkor peněz. Nebo se na to všechno můžeme vykašlat a navždy zůstat u příbuzných v pokoji pro hosty.
Celé mi to připomíná vtip nebo jakési moudro, které jsem viděl na internetu. V dnešní době mladým lidem chybí peníze, ale mají čas a energii. Lidé ve středním věku mají zase dostatek peněz a energie, ale schází jim čas. Senioři sice mají čas a někteří i peníze, ale energie jim už je na tom hůře. Měli bychom se snažit žít tak, abychom si večer mohli říct, že to byl úspěšný den. Nezáleží, jestli máme radost z vydělaných peněz, zážitků nebo z něčeho jiného. Hlavně, když jsme vděční a šťastní tak, jak žijeme.
