Článek
Poloha hradu byla vždy strategická. Před tím, než byl vystavěn Wewelsburg, tak zde ležel jiný hrad. Ten sehrál důležitou roli ve válce mezi Římskou říší a germánskými kmeny. Ve válce se po několika bitvách římským legiím podařilo zvítězit. Po porážce Germánů se Římané rozhodli tento hrad zničit. Chtěli tím ukázat svoji sílu a dominanci v regionu.
Následně tento kopec zůstal ladem s pozůstatky strženého hradu. Tak to bylo až do počátku 17. století. Roku 1603 započal místní šlechtic Theodor von Fürstenberg stavbu hradu nového - Wewelsburgu, který stojí do dnes. Stavba byla dokončena roku 1609. Hrad byl vystaven pro účely příležitostné rekreace šlechticovi rodiny a přátel.
Jenže tento účel přestal rychle plnit a byl podstatě opuštěný. Příležitostně zde bývali ubytováni mniši a jiní církevní hodnostáři v průběhu svých cest. Takže hrad postupně chátral a jeho stav se stále zhoršoval. K tomu sloužil okolo 300 let až do roku 1925.
Tehdy se v období po první světové válce rozhodlo o rekonstrukci. Samotné přípravy trvaly sedm let a práce tedy započaly až roku 1932. Jenže na přestavbě zpočátku pracovali pouze lidé, kteří byli v programu na zaměstnávání, protože si nebyli schopní nalézt práci sami. Tak tomu bylo až než se k moci dostal Adolf Hitler a hrad padl do oka jeho pravé ruce Himmlerovi.
Ten nejprve se svým architektem plánoval na hradě vybudovat školicí prostory pro příslušníky SS. Neměly tam však probíhat kurzy, které bychom u příslušníků elitního útvaru čekali. Žádné metody boje, psychologie nebo první pomoc se tam neučily. Byla to spíše propagandistická studovna. Měly se tu vyučovat předměty týkající se pravěku, archeologie nebo mytologie. Zkrátka obory, na které nacistický režim dbal, aby příslušníci armády uvěřili legitimnosti propagandy.
Himmler, nejvyšší mág režimu
Tento vysoce postavený nacista ve svém mládi nepůsobil jako někdo, kdo v budoucnu získá vliv na celostátní úrovni. Kvůli svému věku se na rozdíl od většiny Hitlerova okolí nemohl účastnit první světové války. To mu do konce života způsobovalo komplex méněcennosti. Místo v jeho očích hrdinského boje ve velké válce choval slepice.
Obecně nikdy plně nezapadl mezi členy vedení Třetí říše, i když býval popisován jako chladnokrevný cynik, který se choval zdvořile. Vedle vysoce postavených nebo bývalých vojáků, hospodských hulvátů a mafiánů vypadal svojí drobnou postavou až komicky. Spíše než na šéfa elitní jednotky armády vypadal jako úředník nebo pošťák. Nejspíše proto hledal něco, v čem by mohl vynikat a udržet si své místo na výsluní politiky.
Nakonec svoji výjimečnost nalezl v okultismu. Ten byl tehdy obecně ve společnosti populární a i většina německého vedení mu propadla. Himmler tedy na hradě Wewelsburg vytvořil sídlo černého řádu SS. Zde nutil své důstojníky meditovat a učit se o nadpřirozené historii Árijců. Také zde probíhaly nejrůznější rituály a seance.
Vzdělávací centrum
Na hradě byla vybudována ohromná knihovna, kam byly ukládány veškeré nalezené spisy, které jakkoliv souvisely s Árijci nebo jejich původem. Kromě knihovny bylo v areálu velké množství studoven. Ty sloužily hlavně pro nikým nerušené studování mytologie. Každá taková místnost měla i svůj specifický název podle významných osob nejen německé historie. Například místnosti s názvem Grál, Král Artuš, Richard Lví Srdce nebo Árijec.
Hrad a jeho okolí
Celý hrad je ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, kde v každém rohu je věž. Právě jižní věž byla vybrána jako středobod kultu. V ní byla vytvořena svatyně a probíhaly zde i pohanské rituály. Himmler při přijímacích rituálech rozdával členům SS stříbrné prsteny s lebkou, které jeho jednotky nosily.
Tvorba sídla se samozřejmě dotkla i jeho okolí. Obyvatelé byli z okolí hradu vystěhováni. Velká část populace s účelem pro hrad nesouhlasila. Hlavně proto, že odsuzovala plánované pohanské rituály, které tamější většinově křesťanští vesničané neuznávali.
V okolí byla vystavěna kasárna pro řadové členy SS. Pro ty vlivnější byla vystavěna vilová vesnice, kde bylo vše, co k pobytu potřebovali. Zároveň na všech křižovatkách v okolí byla zřízena kontrolní stanoviště s vojáky. Ti měli za úkol držet veřejnost dál od hradu.
Když byl Hitler seznámen s plány na přestavbu, byl nadšený. Spokojeně prohlašoval, že toto bude nový střed světa. Dokonce predikoval význam tohoto hradu takový, jako měl v dávných dobách Jeruzalém. Roku 1941 byl hrad dokonce oficiálně přejmenován na Střed světa.
To jenom podtrhuje, jaký význam měl samotný okultismus v nejvyšších patrech nacistické říše. Byl to pro ně způsob, kterým si mohli ospravedlňovat své hrůzné činy, o kterých tvrdili, že pro ně byli vyvolení. Jenže oni nehledali prastarou moudrost, ale pouze ospravedlnění pro bestiální praktiky. Často tedy byly texty záměrně překrucovány nebo doplňovány, aby vyhovovaly potřebám propagandy.
Hrad na konci války
Nacisté se na konci války snažili své výzkumy a archivy ničit. To byl osud určený i pro tento hrad. Himmler ovšem chtěl mít i v tomto aktu symboliku. Proto nařídil hrad zničit na Velký pátek. Od počátku to ale provázely komplikace. Nejenom, že vyslaným vojákům došel benzín a museli část cesty jít pěšky, nakonec neměli ani dost trhaviny. Proto odpálili sklep pod hlavní věží. Následný požár hradní věž poničil, ale hrad se podařilo obnovit a existuje dodnes. Momentálně je v něm muzeum, bar a hotel, který mohou turisté navštívit.
Zdroje:
