Článek
Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel rukou parašutistů Gabčíka a Kubiše, kteří byli vysláni do protektorátu právě s úkolem pomstít se nacistům. Jenže podle jedné z legend byl nejvyšší nacista u nás odsouzen k smrti kletbou vázanou k českým korunovačním klenotům. Ten, kdo si je nasadí bez nároku na náš trůn, bude potrestán trestem nejvyšším.
Traduje se, že tento vysoký důstojník SS z okruhu nejbližších samotného Himmlera, kterému bylo dáno za úkol starat se o protektorát, byl velmi zvědavý na naše korunovační klenoty. Během prohlídky si měl nasadit svatováclavskou korunu a následně ji posadit na hlavu i svému nejstaršímu synovi. Ani jeden z nich se konce války nedožil.
Příchod zastupujícího protektora
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byl správou tohoto území pověřen protektor Konstantin von Neurath. Sice se mělo jednat o autonomní území s prezidentem i vládou, ale pod ochranou Němců. Doopravdy však šlo o okupované území, kde měli němečtí nacisté hlavní slovo.
Konstantin von Neurath byl už před nástupem Adolfa Hitlera diplomatem a politikem a po vzestupu nacistů se stal loajálním totalitní vládě. Zavedl na našem území rasové zákony, uzavřel vysoké školy a nechal střílet do studentů, ale to Hitlerovi nestačilo a označil ho za příliš měkkého.
Proto byl roku 1941 povolán zpět do Německa a místo něho byl do Prahy poslán Reinhard Heydrich, který je autorem konečného řešení rasové otázky. Ten měl zatočit s českým odbojem, který byl v té době na vzestupu. Nikdy se však nestal plnohodnotným protektorem a byl pouze jeho zástupcem.
Exkurze po Pražském hradě
V listopadu 1941 chtěl Reinhard Heydrich ukázat českým politikům, kdo je pánem českých zemí, a rozhodl se uspořádat exkurzi po Pražském hradě, který byl tradičním sídlem českých vládců. Prohlídky se kromě něho účastnil i Karl Hermann Frank a Heydrichovi dva synové. Průvodce jim dělal ten nejpovolanější – tehdejší prezident Emil Hácha.
Vrcholem ponížení bylo, když si Reinhard nechal otevřít Korunní komnatu ve svatováclavské kapli. Zde si prohlížel naše korunovační klenoty. Byl jimi fascinován hlavně proto, že je nechal zhotovit Karel IV., který byl zároveň římsko-německým králem, a byl tedy Němci vnímán i jako jejich historická osobnost.
Kvůli tomu, že celá událost měla být pro českou politickou elitu ponižující, se Heydrich choval velmi opulentně. Díky tomu se začalo tradovat, že právě v Korunní místnosti chtěl podtrhnout ponížení Čechů tím, že si nasadil korunu na hlavu a tím sám sebe korunoval za panovníka.
Jedná se o smyšlenou historku
I když je tato historka velmi populární v souvislosti s atentátem, tak se velmi pravděpodobně jedná o smyšlený příběh. Jednak nacisté měli v oblibě veškeré věci dokumentovat a neexistuje žádná fotografie Heydricha s korunou na hlavě. Zajisté by takový snímek vznikl a byl využit k propagandistickým účelům.
Na toto téma se vyjádřil i jeden z účastníků prohlídky Pražského hradu. Syn zastupujícího říšského protektora Heider Heydrich popřel, že by se tato událost doopravdy stala. Jelikož k jeho vyjádření došlo až několik desítek let po válce, není pravděpodobné, že by o události lhal.
Původ legendy
Korunu i zbylé korunovační klenoty nechal vytvořit Karel IV. pro účely své korunovace českým králem. Po vyrobení ji požehnal samotný pražský arcibiskup. V rámci tohoto křesťanského aktu měla na koruně ulpět i temná kletba, která každého neoprávněného nositele odsuzuje k smrti do roka a do dne.
Samotná pověst vznikla již před atentátem na Heydricha, ale až po jeho smrti se dostala do většinového povědomí. Češi to brali jako boží trest nacistům a vzkaz z hůry, že nacistická vláda není legitimní ani trvalá a vše se v dobré obrátí. Mnohým křesťanům v protektorátu to dodávalo odvahu a sílu.
Neupírejme hrdinům jejich slávu
I když příběh o trestu pro arogantního říšského protektora zní velmi lákavě, bohužel snižuje hrdinství, které prokázali Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Pokud by legenda byla pravdivá, tak by jejich sebeobětování ve skutečnosti nemělo význam, protože by Reinhard stejně zemřel nějak jinak.
Více než prozřetelnost je za vším odhodlání a důmyslný plán, který naplánoval zpravodajec František Moravec pracující pro exilovou vládu Edvarda Beneše v Londýně. Pro tuto misi, na jejímž konci na vybrané čekala smrt, byli vybráni elitní parašutisté, kteří přijali riziko pro dobro svého národa.
Jejich akce byla jediným úspěšným atentátem na vysoce postaveného nacistu. Následky byly pro Čechy zničující a během následné heydrichiády byly vypáleny Lidice a Ležáky a tisíce lidí bylo popravováno nebo skončilo v koncentračních táborech. Na mezinárodní scéně jsme však získali respekt spojenců a byl to důležitý moment v revizi Mnichovské dohody.
Zdroje:
