Článek
Spacák, polštář pod zadek, který vyplnil prohnutí sedadla, a hlavně plně nabitej mobil i powerbanka. Nechyběl ani dostatek pití a něco dobrého k snědku. Nebylo tak nic, co by mě tuto noc rozhodilo. Ve svém pidi-autě jsem se už dřív jednu noc vyspal na zkoušku, a tak jsem věděl, do čeho jdu, a že se v něm i přes jeho velikost spí vlastně dobře. Bylo ještě menší, než mé druhé malé auto, ale osvědčilo se mi nespát na zadních sedadlech. Lepší je sklopit si místo toho přední úplně nadoraz dozadu a natáhnout se na něho. Semišové čalounění zajišťovalo, že na něm spacák neklouzal (což by bylo nepříjemné), a nohy si člověk skrčil k řadící páce, anebo je měl ve vzduchu. Prostě nic hroznýho ;))
Je tohle ale opravdu tak dobrý místo? Přemýšlel jsem, že klid této ulice je sice opravdu pěkný, vzhledem k množství lidí, co tu bydlí, tady ale přece jen musí jednou za čas projet auto i v noci. A když bude projíždět přímo okolo mě, tak mě přece vzbudí. Kdokoliv mě v autě může vidět, a celé to tady na mě působí dojmem nejistoty. Rozhodl jsem se, že se vydám jinam.
Nastartoval jsem a vyrazil kousek za město, na místo, které dobře znám. Je tam taky parkoviště, ale jelikož je to spíš místo pro výlety, auta už tu nejsou. Jen jedno. Zastavil jsem kousek od něho, sklopil sedadlo, uvelebil se a šel spát. Auto po chvíli nastartovalo, ale nikam nejelo, jen stálo na místě. Říkal jsem si, že zamilovanej páreček se asi nemůže rozloučit z rande a chcou si ještě povídat. Snažil jsem se usnout asi hodinu, ale pokaždé mě vzbudil dunivý zvuk naftového motoru. Ten týpek si tam furt topí, on je snad taky bezdomovec! Napadlo mě… Nastartoval jsem a jal se hledat jiné útočiště.
Věděl jsem, že kousek od mého druhého auta je dobré místo. Sice tam občas chodí lidi, ale parkoviště není přímo u chodníku a taky je mírně do kopce, což mi vyhovovalo. Tento sklon mi rovnal „postel“ (tedy mé sklopené sedadlo), přímo do vodorovné polohy. Chtělo se mi už pár hodin spát, a až teď se mi podařilo usnout, na tomto místě, které jsem si i do budoucna oblíbil.
Podobně jsem doopravdy spal - ilustrační obrázek
Venku bylo okolo nuly, vítr mírně foukal. Noc nebyla nejhorší… Párkrát jsem nastartoval a zatopil si. Stačí jen nechat běžet motor na volnoběh a z výdechů začne po pár minutách foukat teplý vzduch. Nejdřív mírně, pak už má příjemnou teplotu, po 20 minutách je skoro až horký. Dokážu si takhle vytopit auto klidně na 25°C, kdy mi už začíná být vedro.
Topím si většinou až do bodu, kdy už vím, že bych se za chvíli začal potit. Tomu chcu samozřejmě předejít, jelikož nemám kde si dát sprchu a každý jistě uzná, že spát zalepenej od potu není nic příjemného. Teplo vydrží v autě sice jen relativně krátce, ale i to stačí a než mám potřebu si zatopit podruhé, uběhne od té doby několik hodin. Myslím, že 1×-2× za noc mi to bohatě stačí.
A kolik takové zatopení vlastně stojí? Budeme počítat s průměrnou spotřebou 0,7-1,0l benzínu na hodinu běhu motoru na volnoběh. Průměrné zatopení bych viděl na 30 minut, možná spíš 20. Krát cena benzínu počítejme 42 Kč/l. Vychází mi asi 15 Kč, to znamená 30 Kč za noc, pokud si zatopím 2×. A co cena za měsíc? Dělá to asi 900 Kč. To není špatný, doma bych asi protopil podobně, je to tak? Ale v autě aspoň neplatím nájem :))
Ráno vylízám z auta ještě za tmy, jdu se vykadit k opuštěnýmu billboardu kousek ode mě a pak zamířím na kopec vychutnat si východ slunce ;)
Líbil se Vám můj příběh? Podpořte mě v další tvorbě a pošlete mi prostřednictvím odkazu výše pár korun (kafe nepiju) na horkou čokoládu ;)) Za Vaši štědrost upřímně děkuji.
