Článek
Generace Z, zahrnující lidi narozené mezi lety 1997 a 2012, přináší do pracovního prostředí revoluční změny. Ať se se nám to líbí nebo ne, tato generace, vyrůstající s chytrými telefony a sociálními médii, přepisuje pravidla hry a staví před nás nové výzvy. Jak se odlišují od svých předchůdců a co se od nich můžeme naučit?
S mobilem v ruce již od narození
Gen Z je první generací, která má technologie v krvi. Od útlého věku mají přístup k internetu a ovládají digitální nástroje s naprostou lehkostí. To jim dává obrovský náskok v rychlé adaptaci na nové technologie a inovace. Pro starší generace je to výzva, ale i příležitost učit se a držet krok. Zaměstnavatelé dnes již plynulou znalost práce s nejrůznějšími nástroji on-line nástroji a aplikacemi považují za naprosto samozřejmou.
Zatímco starší generace často kladla důraz na dlouhé pracovní hodiny a kariérní postup za každou cenu, Gen Z má jiný přístup. Pro ně je klíčová rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Nepřijmou práci, která by jim brala čas na osobní zájmy a rodinu. Tento přístup by ale paradoxně měl být inspirací pro nás všechny – ne všechno se točí kolem práce. A o work-life balance slyšíme už dlouho. Gen Z je ale první generací, která se rozhodla dokola omílané poučky převést do praxe. Často jim proto tak trochu závidíme. Oni se dokázali vymezit proti tomu, co my jsme mlčky naštvaně přecházeli.
Když práce dává smysl
Gen Z nechce jen vydělávat peníze, ale také vidět smysl své práce. Jejich volba zaměstnavatele často závisí na tom, zda firma přispívá k řešení globálních problémů, jako je klimatická změna nebo sociální spravedlnost. Možná se to zdá idealistické, ale dělat práci, která dává smysl je nejlepší zbraní proti vyhoření. A se syndromem vyhoření se potýká více než 60% zaměstnanců starších 30 let. Není divu, že mlaďoši, kteří viděli těžce pracující rodiče, chodící často do práce znechucení, zrovna tohle do svého životopisu přidávat nechtějí.
Mladá generace má zcela novou touhu po celoživotním vzdělávání. Žádná jiná generace neprahla po nových informacích tak moc. A to je skvělá zpráva. Pro mladé není učení jen povinností, ale životním stylem. Samozřejmě ne pro všechny, ale pro velkou část z nich ano. Neustálý profesní a osobní růst je pro ně samozřejmostí. To je něco, co bychom si měli vzít k srdci. Nikdy není pozdě na to, učit se novým věcem a hledat nové výzvy. Investice do vzdělání a rozvoje je klíčem k dlouhodobému úspěchu. Spoustu z nás, zástupců starší generace, bylo zvyklých, že po dokončení střední nebo vysoké školy jsme hotoví. Dnešní generace Z ví, že to co umí dnes za 5 let nemusí vůbec fungovat. A jsou díky tomu neuvěřitelně adaptabilní.
Diverzita a inkluze už není jen fráze
Gen Z si cení diverzity a inkluze více než kdy předtím. Z pouhé fráze skutečně vytvořili hodnotu, na které jim záleží. Rovné příležitosti pro všechny jsou pro ně klíčovou hodnotou. Diverzita v jejich očích přináší nové perspektivy a inovace, které jsou nezbytné pro růst a úspěch.
Mladí jsou zvyklí na obrovské množství informací a umí je rychle třídit. Jsou kritičtí k prázdným slibům a preferují transparentnost a autentickost. Generace Z přináší na pracovní trh čerstvý vítr. Je na nás, starších, abychom se od nich učili, přizpůsobili se a společně tvořili lepší a spravedlivější svět práce. Tato vzájemná inspirace může vést k prosperitě a naplnění pro všechny generace.
Generace Z jako zrcadlo našich nevyřčených přání
Při bližším pohledu na to, co generace Z od práce očekává, zjistíme, že jejich touhy nejsou tak odlišné od těch našich. Flexibilita, rovnováha mezi pracovním a osobním životem, smysluplnost práce, etika, diverzita a neustálý růst – to jsou hodnoty, po kterých jsme často toužili i my. Jen jsme neměli vždy příležitost je prosadit.
Možná proto na mladší generaci někdy pohlížíme jako na líné a privilegované. Mají možnosti, o kterých se nám jen snilo. Pravda je však taková, že většina z nás by se chovala úplně stejně, kdybychom měli podobné možnosti.
Generace Z nám vlastně ukazuje cestu, jak žít naplněnější a vyváženější život. Místo kritiky bychom se měli inspirovat a hledat způsoby, jak tyto hodnoty integrovat i do našich životů. Tím můžeme nejen zlepšit své vlastní pracovní prostředí, ale také podpořit mladé v jejich úsilí o lepší a spravedlivější svět práce.
