Je kratom opravdu „volně dostupný zabiják“?

Jenže kratom je přesně ten typ tématu, kde hospodská zkratka naráží na realitu práva, toxikologie a trhu. Ne proto, že by se „nic nedělo“. Naopak: děje se toho hodně – a dost rychle.

Stát se snaží zavřít dveře dětem a současně neudělat z dospělých uživatelů zločince. Odborníci upozorňují, že „přírodní“ ještě neznamená „bez rizika“. Prodejci argumentují, že regulace je lepší než zákaz. A rodiče chtějí hlavně jednoduchou odpověď: je to bezpečné, nebo ne?

A tady se láme první velké nedorozumění. Kratom už v Česku není „volně dostupný“ v tom smyslu, jak jsme si to zvykli říkat. A zároveň ani není „bezpečný“ v tom smyslu, jak si část lidí vykládá slovo legální.

Od 12. listopadu 2025 je kratom v Česku na seznamu takzvaných psychomodulačních látek – konkrétně kratom i kratomový extrakt jsou uvedené v nařízení vlády č. 456/2025 Sb. v e‑Sbírce.

Psychomodulační látky jsou nová kategorie: psychoaktivní látky, které stát nechce hodit do stejného pytle jako heroin nebo pervitin, ale zároveň nechce, aby se prodávaly bez pravidel. V praxi to znamená regulovaný trh: povolení pro nakládání, kontrolované prodejní kanály a jasné požadavky na výrobek.

Ministerstvo zdravotnictví to řeklo natvrdo: kdo s kratomem nakládá bez povolení, riskuje přestupek nebo i trestný čin. Najdete to přímo v jeho informaci o vyhlášení seznamu a navázaných povinnostech (včetně internetového prodeje, distribuce či skladování).

Zní to jako „zákaz“. Jenže motivace byla jiná. V důvodové zprávě k notifikaci pravidel se výslovně píše, že kratom byl rozšířený v šedé zóně a že cílem bylo mimo jiné vyhnout se kriminalizaci lidí, kteří ho užívají třeba „na výkon“, typicky studentů. A současně nastavit bariéry pro děti.

Veřejná debata ale pořád běží v černobílém režimu: buď „už to stát posvětil“, nebo „už to stát zakázal“. Realita je třetí cesta. Stát nepodepisuje kratomu zdravotní průkaz. Jen poprvé říká, kdo za něj nese odpovědnost a jak se má hlídat.

Pokud chcete pochopit, proč se kratom dostal na stůl vlády, začněte u dostupnosti. Ve Zprávě o nelegálních drogách v ČR 2025 se v souhrnu píše, že dovoz kratomu do Česka v roce 2024 dosáhl rekordních 372 tun.

A dostupnost se promítá do užívání. Stejná zpráva uvádí, že u šestnáctiletých byly v roce 2024 poprvé mapovány zkušenosti i s kratomem: v posledních 12 měsících ho uvedlo 16,7 % a v posledních 30 dnech 10,0 % dotázaných.

Ještě plasticky to vychází z pražského školního šetření: grafy ukazují, že v roce 2024 uvedlo užití kratomu v posledních 12 měsících „alespoň jednou“ 17,1 % chlapců a 10,3 % dívek; opakovanou zkušenost (3× a více) 8,3 % chlapců a 3,5 % dívek.

A pak je tu to, co rodiče a učitelé vidí očima: kanály prodeje. Studie v časopise Hygiena (vydává SZÚ) ukazuje, že mezi mladými (15–24) výrazně převažuje nákup online, ale roste i role automatů: podíl nákupů ve vendingových automatech podle autorů mezi roky 2023 a 2024 vzrostl z 11,4 % na 23,6 %.

Zní to jednoduše: „Tak to zakážeme.“ Jenže zákaz bez dohledu často jen přesune problém jinam. Právě proto stát zvolil regulaci – a právě proto veřejná debata ujíždí, když se tváří, že jediný problém je „bylo to legální“.

Kratom není syntetická „nová droga“ v klasickém slova smyslu. Je to prášek z listů stromu Mitragyna speciosa a obsahuje řadu alkaloidů, z nichž se nejčastěji skloňuje mitragynin a 7‑hydroxymitragynin. Nižší dávky bývají popisovány jako stimulační, vyšší jako účinky podobné opiátům – tohle rozlišení se objevuje i v důvodové zprávě k české regulaci.

Světová zdravotnická organizace kratom řešila na úrovni Expert Committee on Drug Dependence a zveřejnila k němu tento dokument. Výsledek tehdy nebyl „zakázat globálně“, ale dát pod dohled a dál sledovat rizika.

Tohle znamená dvě věci zároveň. Za prvé: nejde o látku, která by byla mezinárodně „vyřízená“ jako třeba fentanyl. Za druhé: rozhodně to není automaticky bezpečný doplněk stravy jen proto, že se prodává jako rostlina.

V USA například FDA dlouhodobě upozorňuje, že kratom není „legálně uváděn na trh“ jako léčivo, doplněk stravy ani potravinová přísada – a to je důležitá připomínka, protože část marketingu kratomu se tváří právě jako wellness.

A co zdravotní rizika? Tady je fér držet se toho, co je doložené a srozumitelné. Mayo Clinic uvádí vedlejší účinky od nevolnosti a zácpy přes vysoký tlak až po záchvaty nebo poškození jater a připomíná, že v hlášeních toxikologických center v USA se objevují i úmrtí – často ale v kontextu dalších látek.

Veřejná debata tu dělá dvě symetrické chyby. Jedni kratom zlehčují jako „kafe z Asie“. Druzí ho zkrátí na „legální heroin“. Přesnější je nepohodlná věta uprostřed: kratom je psychoaktivní látka, u níž hodně záleží na dávce, koncentraci, člověku a kombinacích. A právě na tom stojí i smysl regulace.

Když se řekne „regulace“, většina lidí si představí zákaz reklamy a kontrolu věku. Jenže největší praktický posun u kratomu je mnohem méně sexy: laboratorní kontrola každé šarže.

Státní zdravotní ústav na začátku února popsal, že jako akreditovaná laboratoř nově vydává osvědčení pro uvedení psychomodulačních látek na trh – a u kratomu to v textu zaznívá velmi přímo:

„Podle nových pravidel musí být každá šarže kratomu, než půjde na český trh, zkontrolována akreditovanou laboratoří.“

SZÚ současně vysvětluje, že se řeší nejen obsah aktivních látek (mitragynin a 7‑hydroxymitragynin), ale i možné kontaminace – od mikroorganismů po těžké kovy.

Aby tohle vůbec šlo dělat jednotně, vznikla prováděcí pravidla: vyhláška č. 448/2025 Sb. nastavuje požadavky na psychomodulační látky, včetně toho, co musí být na balení a jak má vypadat informační sdělení pro spotřebitele.

Tohle znamená jednu důležitou změnu hry. Regulace se nepokouší vyhrát morální spor o tom, jestli je kratom „dobrý“ nebo „špatný“. Snaží se vyhrát technický spor o tom, jestli se na trhu prodává věc, jejíž sílu a čistotu umí někdo zkontrolovat.

Jenže i tady veřejná debata sklouzává ke zkratce. „Má to osvědčení, tak je to v pohodě.“ Ne. Osvědčení je filtr na kvalitu produktu, ne osobní ochranný štít proti riziku. A naopak: „Je to jen papír.“ Ne. U prášku, který roky běžel jako „sběratelský předmět“, je kontrola šarží přesně ten typ „nudné“ změny, která má šanci snížit reálné škody.

Regulace se pozná podle jednoho jednoduchého testu: dá se dohledat, kdo smí prodávat?

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje seznam osob oprávněných nakládat s psychomodulačními látkami a k dnešnímu datu má aktualizaci 16. 2. 2026. V příloze je seznam s pořadovými čísly až do 66 – to jsou držitelé povolení pro různé typy činností (od dovozu po uvádění na trh).

Tohle je pro spotřebitele i pro stát zásadní. Když něco nehraje, už to není „nikdo neví, kdo to sem vozí“. Je to konkrétní subjekt, konkrétní šarže, konkrétní odpovědnost.

Jenže zároveň to otevírá druhou polovinu příběhu: úniky. Celní správa v lednu popsala případ, kdy v jediné provozovně našla nejen neznačené tabákové výrobky a padělky, ale i kratom a HHC nabízené k prodeji bez potřebného povolení – v obou případech v téměř kilovém množství. Zboží předala Policii ČR.

A když se prodej zpřísní doma, může část toku hledat cestu ven. Seznam Zprávy nedávno popsaly případ, kdy ukrajinské úřady odhalily síť, která podle nich pašovala kratom z Česka přes poštu po celé Ukrajině.

Tady se veřejná debata zase láme do extrémů. Jedni říkají: „Regulace nic neřeší, stejně se to prodává.“ Druzí: „Odteď je všechno pod kontrolou.“ Realita bývá prozaičtější. Regulace umí omezit dostupnost v kamenném retailu, umí zvednout kvalitu a dohledatelnost. Ale neudělá z kratomu neviditelnou látku – zvlášť když poptávka existuje.

Kratom se u nás nejčastěji neobjevuje jako dramatický pád na dno. Častěji jako „pomůcka“. Na směnu, na učení, na únavu, někdy na bolest. A právě proto je zrádný: dokáže zapadnout do běžného dne.

Pokud jste rodič, šéf nebo učitel, nejhorší strategie je dělat, že to neexistuje. Druhá nejhorší je zavřít to do věty „je to legální, tak to neřeš“. U psychomodulačních látek totiž legalita říká hlavně to, že stát reguluje prodej – ne že doporučuje užívání.

Praktická otázka je prozaická: odkud to je a co o tom víte. Regulovaný produkt má mít jasné označení, varování, informace o denní dávce a hlavně dohledatelnou šarži s osvědčením – SZÚ přímo radí uživatelům, ať se o osvědčení zajímají.

Druhá otázka je ještě obyčejnější: s čím se to kombinuje. V upozorněních se objevuje mimo jiné varování před mícháním s alkoholem a před užíváním citlivými skupinami (děti, mladiství, těhotné a kojící ženy). To není moralizování, to je popis rizika.

A třetí otázka je nejvíc lidská: kdy už je to berlička, bez které to nejde. Pokud někdo sahá po kratomu každý den „aby fungoval“, je na místě opatrnost – ne panika. Tenhle spor totiž ve finále není o tom, jestli je něco „zakázané“. Je o tom, jestli si doma umíme pohlídat jednu z nejnebezpečnějších iluzí: že legální automaticky znamená bezpečné.

Zdroje:

https://vlada.gov.cz/assets/ppov/zavislosti/vyrocni-zpravy/Zprava-o-nelegalnich-drogach-v-CR-2025_web.pdf

https://szu.gov.cz/aktuality/kratom-analyzy-a-vystaveni-osvedceni-pro-uvedeni-na-trh/

https://mzd.gov.cz/seznam-osob-opravnenych-nakladat-s-psychomodulacnimi-latkami/

https://www.e-sbirka.cz/sb/2025/456

https://www.e-sbirka.cz/sb/2025/448

https://celnisprava.gov.cz/cz/celni-urad-pro-liberecky-kraj/tiskove-zpravy/2026/Stranky/N%C4%9Bkolik-poru%C5%A1en%C3%AD-z%C3%A1rove%C5%88-v-jedin%C3%A9-provozovn%C4%9B.aspx

https://mpo.gov.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/pro-informaci-_-kratom-a-kratom-extrakt-na-seznamu-psychomodulacnich-latek–290930/

https://www.who.int/publications/m/item/kratom-mitragynine-7-hydroxymitragynine-critical-review-report

https://www.fda.gov/news-events/public-health-focus/fda-and-kratom

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/prescription-drug-abuse/in-depth/kratom/art-20402171