První dítě ze zkumavky na světě je Louise Brown. Novináři udělali z jejích rodičů štvanou zvěř

Chtěli jediné: vyfotografovat mladou plavovlasou ženu s rostoucím bříškem. Tu, která pod srdcem nosila nejznámější miminko planety.

Ještě rok předtím byla Lesley Brownová z Bristolu naprosto neznámá žena. S manželem Johnem toužili po dítěti, ale devět let marně – lékaři si nevěděli rady a Lesley upadala do zoufalství.

Praktický lékař u ní dokonce diagnostikoval depresivní poruchu z nezdařených pokusů o otěhotnění. Když se nakonec dostali ke specializovanému gynekologovi, verdikt zněl nemilosrdně: šance na přirozené početí je jedna ku milionu.

Co se jim v tu chvíli honilo hlavou? Mladí manželé stěží hledali slova. Pak ale zaslechli zprávu o převratném výzkumu, který v jiném koutě Anglie prováděli lékaři Patrick Steptoe a Robert Edwards – zkoušeli oplodnit vajíčko mimo tělo matky a vrátit ho zpět do dělohy.

Lesley a John neváhali a vyprosili si u vědců vyšetření; byli ideálními kandidáty. Ona mladá, jinak zdravá žena, jejímž jediným problémem byly neprůchodné vejcovody, on řidič náklaďáku z dělnické rodiny – právě takové „obyčejné lidi“ chtěl Steptoe do studie zařadit, aby průlomová léčba nebyla jen výsadou bohatých.

Ještě před zapojením do experimentu čekala Lesley nelehká volba. Lékaři jí doporučili chirurgické odstranění zablokovaných vejcovodů, což mělo zvýšit šanci na úspěch. Operaci si ale musela zaplatit sama a manželé na to neměli prostředky. Osud jim však přál. Lesleyin otec tehdy vyhrál v loterii 500 liber, což bohatě stačilo k uhrazení zákroku.

Krátce poté už seděla Lesley Brownová na operačním sále znovu – tentokrát aby podstoupila výkon, jaký před ní žádná žena neabsolvovala. Gynekolog Steptoe jí laparoskopicky odebral z vaječníku zralé vajíčko a v laboratoři ho biolog Edwards zkombinoval s manželovými spermiemi v malé skleněné misce. Po dvou dnech kultivace vložili lékaři drobounké, okem sotva viditelné embryo zpět do její dělohy. A pak nezbylo než čekat.

Vyšlo to. Lesley otěhotněla – jako první žena na světě tímto revolučním způsobem. Následujících několik měsíců křižovala s Johnem půl Anglie mezi domovem a klinikou na pravidelné kontroly. Rostoucí život v jejím lůně však nezůstal dlouho tajemstvím.

Unikly první zprávy a novináři z manželů Brownových udělali štvanou zvěř. Jejich obličeje nikdo zatím neznal, ale tušili, v které nemocnici je nastávající matka hospitalizovaná. Senzacechtiví reportéři se vydávali za údržbáře, za ošetřovatele – vše, aby pronikli dovnitř.

Až to zašlo tak daleko, že někdo nahlásil onu falešnou bombu, jen aby vznikl zmatek a onen dotyčný mohl získat vytoužený snímek matky slavného dítěte. Lesley tehdy stála vyděšeně v pyžamu na nemocničním dvorku mezi zástupem evakuovaných pacientek.

Personál ji raději propašoval podzemní chodbou do vedlejší budovy, a žádný fotograf tak neuspěl. V očích stydlivé třicetileté ženy se mísil strach a odhodlání. Tohle všechno podstupuje pro jediné – pro vytoužené dítě, které nosí pod srdcem.

Krátce poté se situace ještě zkomplikuje. Lesley postihne preeklampsie, nebezpečné zvýšení krevního tlaku v těhotenství. Lékaři neváhají a rozhodnou se ukončit těhotenství předčasně císařským řezem – pro jistotu i pro možnost celý zákrok natočit na kameru pro vědecké účely.

Louise Brownová tak přišla na svět o něco dříve, 25. července 1978 v 11:47 dopoledne, za přítomnosti pečlivě vybraného zdravotnického týmu. Okamžik napětí – a pak se rozkřičela zdravým novorozeneckým pláčem. Lékaři i rodiče si zhluboka oddechli. Dívka vážila 2,6 kilogramu a byla na první pohled zcela v pořádku. Pro jistotu jí udělali přes sto různých testů, od odběrů krve po neurologická vyšetření – všechny dopadly normálně. „Máme zdravé dítě,“ oznámili druhý den hrdí tvůrci metody světu na tiskové konferenci. A svět žasl.

Louise Brownová se stala prvním dítětem ze zkumavky – symbolem vědeckého milníku i terčem mnoha obav. Mnozí tehdy varovali, že děti počaté „nepřirozenou“ cestou budou trpět zdravotními problémy, možná budou samy neplodné. Čas ukázal, jak zbytečné tyto obavy byly.

Louise vyrostla v zdravou ženu a v dospělosti porodila dva syny přirozenou cestou. Její mladší sestra Natalie, která přišla na svět o čtyři roky později rovněž metodou IVF, na tom byla stejně. Ze senzačního zákroku se stala rutina. Metoda umělého oplodnění se na Západě rychle rozšířila a během pár let pomohla na svět stovkám dětí. Louisein příběh ale nezůstal jediným svého druhu nadlouho – ozvěny tohoto zázraku pronikly i za železnou oponu.

Zprávy o narození Louise Brownové obletěly v roce 1978 celý svět. Dostaly se i do tehdejšího Československa – a místní lékaři se rozhodli, že totéž dokážou u nás. V Brně založil porodník Ladislav Pilka už roku 1979 první centrum asistované reprodukce a se svým týmem začal opatrně zkoušet to, co se naučili Britové.

První pokus v roce 1980 však skončil tragicky – ženě se sice podařilo otěhotnět, ale plod po několika týdnech potratila. Naděje pohasínala. Přesto to Pilkův tým nevzdal. Druhé těhotenství na sebe nechalo čekat skoro dva další roky. Pacientka tentokrát ležela pro jistotu celé měsíce v nemocnici pod pečlivým dohledem lékařů. Napětí stoupalo – nikdo nevěděl, zda úsilí znova nepřijde vniveč.

A pak nadešel den D. 4. listopadu 1982 se brněnskou porodnicí na Obilním trhu rozlehly první dětské nádechy a pláč. Narodil se chlapec a zavládla obrovská radost, vzpomínal po letech profesor Pavel Ventruba, jeden z Pilkových kolegů.

Věděli, že píší historii – to dítě bylo první ve střední a východní Evropě, které se narodilo díky umělému oplodnění. Matka zůstala v anonymitě; nestála o publicitu, možná poučená zkušeností britské předchůdkyně. Ale i beze jména se ten novorozenec stal symbolem naděje pro tisíce dalších párů v komunistickém bloku.

Brněnský experiment se odehrával v tichosti a za skromných podmínek. „Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě,“ popsal upřímně profesor Ventruba tehdejší situaci. Českoslovenští lékaři neměli k dispozici moderní léky na stimulaci vaječníků ani špičkové laboratorní přístroje, jaké používali jejich kolegové v Anglii.

Vše si museli vyrábět svépomocí – od kultivačních roztoků až po jemné úpravy nástrojů. Sestřičky dokonce ručně pilovaly jehly injekčních stříkaček, aby byly dostatečně ostré. Úspěch se rodil těžko. Z prvních padesáti žen, které podstoupily zákrok, otěhotnělo jen deset – a dítě donosila jediná.

Pravděpodobnost byla mizivá, přesto to stačilo. Stačilo to k tomu, aby se prokázalo, že i v československých podmínkách je průlomová metoda možná. Doktor Ladislav Pilka tím získal nesmrtelné místo v dějinách medicíny: jeho brněnský tým pomohl na svět prvnímu dítěti ze zkumavky v Československu.

Od té doby uplynuly desítky let. Louise Brownová letos oslaví 46. narozeniny a je matkou dvou zdravých synů. První československý „chlapec ze zkumavky“ bude mít na podzim 43 let – jeho jméno sice zůstává veřejnosti neznámé, ale jisté je, že i on vstoupil do života zdráv a v pořádku.

Z někdejší vědecké senzace se stala poměrně běžná lékařská rutina. Dětí počatých ve zkumavce jsou dnes po celém světě už miliony, z toho desetitisíce i v Česku.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Louise_Brown

https://archives.bristol.gov.uk/records/45827

https://www.fnbrno.cz/pred-40-lety-se-ve-fn-brno-narodilo-prvni-dite-ze-zkumavky/t7607

https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-pred-45-lety-byla-prvnim-ditetem-narozenym-diky-umelemu-oplodneni-40450770