Článek
Své jméno dostala sajga podle ruského označení pro druh látky z kamzíka – sajgak. Známy jsou čtyři poddruhy, dva už však stihly vyhynout, proto se můžeme setkat jen se sajgou tatarskou (Saiga tatarica tatarica) a sajgou mongolskou (Saiga tatarica mongolica).
Sajga je často řazena mezi „nejpodivnější“ zvířata a asi není těžké uhodnout proč. Její krásu totiž trochu narušuje velký a ohebný nos, jehož vnitřní struktura funguje jako filtr. V létě filtruje prach zvedaný stádem a v zimě ohřívá mrazivý vzduch před tím, než se dostane do plic.
Sajgy jsou velmi společenská zvířata, která tvoří početná stáda. Jsou aktivní přes den a většinu času tráví na pastvinách a stepích, kde se živí různými rostlinami, včetně těch, které jsou pro ostatní zvířata jedovaté. Na noc si vyhrabávají v půdě prohlubně, v nichž rádi spí.
Známé jsou také dlouhými migračními cestami. Na jaře stáda samic vyrážejí za rozmnožováním, na podzim se vydávají do zimovišť. Na svých poutích mohou urazit až 1 000 km ročně.
Rozpad SSSR sajgám neprospěl
Původně tyto antilopy obývaly rozsáhlou oblast od úpatí Karpat a Kavkazu až po Džungarii (na severozápadě Číny) a Mongolsko. V současnosti se vyskytují pouze na jedné lokalitě v Rusku a ve třech oblastech v Kazachstánu. Oba poddruhy byly podle Fact Animal vyhubeny v Rumunsku, Moldavsku a Číně. V Mongolsku zůstala pouze sajga mongolská.
Sajgy byly cílem lovu již od pravěku, ale tento „udržitelný“ lov se postupem času vymknul kontrole. Dříve milionová stáda se zmenšovala, až prošla v 90. letech minulého století katastrofálním poklesem, kdy se jejich početnost snížila z více než 1,5 milionu na 50 000 jedinců (CMS). Po rozpadu SSSR totiž došlo kvůli politickým a ekonomickým změnám k oslabení právní ochrany a zároveň se otevřely mezinárodní hranice, což velmi ulehčilo práci pytlákům, kteří se ihned chopili příležitosti.
Alternativní medicínou k záhubě
Tradiční čínská medicína má sice teoreticky pomáhat lidem, reálně však především devastuje živočišné druhy a antilopa sajga není výjimkou. Po zákazu obchodování s rohy nosorožců se pozornost přesunula na rohy sajgy, které tradiční čínská medicína využívá jako extrakt nebo prášek do elixírů, mastí a nápojů. Přestože je lov a obchodování považováno za nezákonné, lze produkty z rohů stále na některých místech veřejně prodávat. Antilopy se loví také pro kůži a maso, které je přirovnáváno k jehněčímu.
Současné populace čítají podle Červeného seznamu IUCN 123.450-124.200 jedinců a sajgy se tak řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Hlavní hrozbou zůstává pytláctví, k tomu se navíc každoročně přidává hromadný úhyn pravděpodobně v důsledku nemocí (od roku 2010). A konečně rozvoj těžebního průmyslu a související rozvoj infrastruktury způsobuje fragmentaci a degradaci biotopů.
Zdroje: Fact Animal, CMS, Červeného seznamu IUCN, Animalia, A-Z Animals
