Článek
Latinský název „šťastné“ bakterie zní Mycobacterium vaccae (vacca znamená kráva a odkazuje na místo prvního nálezu - kravský trus v Rakousku). Prvotní zkoumání léčivých účinků této půdní bakterie pak proběhlo v ugandském okrese Lang'o, jehož obyvatelé tvrdili, že místní bahno má moc léčit řadu neduhů. A měli pravdu. Postupně se totiž zjistilo, že M. vaccae je užitečná při léčbě astmatu, rakoviny, dermatitidy, tuberkulózy a prospívá i psychice.
Bakterie roznášející štěstí
Že by M. vaccae mohla působit na naši náladu, poprvé zjistila Mary O'Brien, onkoložka z londýnské nemocnice Royal Marsden Hospital, když očkovala pacienty s rakovinou kmenem M. vaccae. Kromě zmírnění příznaků rakoviny došlo u pacientů také ke zlepšení nálady, vitality i kognitivních funkcí.
Poznatky O'Brien se rozhodl otestovat Dr. Christpher Lowry z Bristolské univerzity. Lowry podal svým myším subjektům injekci s bakterií a poté je vystavoval různým nepříjemným situacím. Nakonec došel k závěru, že myši s bakterií M. vaccae vykazovaly - jak z fyziologického hlediska, tak z hlediska chování - nižší hladinu stresu.
Další výzkum šťastné bakterie, opět na myších, provedly Dorothy Matthews a Susan Jenks. Myši tentokrát nedostávaly injekce, ale sendviče s arašídovým máslem a malým množstvím bakterií (skoro jako když vám spadne jídlo na zem). Následně museli hlodavci projít obtížným bludištěm. Výzkumnice si zaznamenávaly jejich časy a zjistily, že myši posilněné bakteriálním sendvičem zdolaly labyrint dvakrát rychleji a vykazovaly nižší hladinu stresu než myši, kterým se této dobroty nedostalo.
A ještě jednou Christopher Lowry. V roce 2016 byla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) publikována studie zkoumající vliv M. vaccae na rozvoj PTSD (posttraumatické stresové poruchy).
Výzkumný tým sledoval chování myší (jak k tomu ty myši přijdou…) v přítomnosti většího agresivního samce. Hlodavci, kteří dostali injekci s usmrceným preparátem M. vaccae, byli proti nepříjemnému kolegovi psychicky odolnější a nenechali se tak snadno zastrašit. Současně podání M. vaccae zvýšilo vyplavování serotoninu, hormonu štěstí.
„Naše studie ukázala, že můžeme zabránit syndromu podobnému posttraumatické stresové poruše u myší,“ uvedl Lowry, jakožto hlavní autor výzkumu. Lowry se domnívá, že by bakterie, v tabletách, inhalačně nebo injekčně, mohly být podávány například vojákům připravujícím se na nasazení nebo pracovníkům na pohotovosti, aby se u nich snížilo riziko vzniku PTSD.
Můžeme si z toho něco vzít?
Jak upozornil sám Christopher Lowry, díky přehnané hygieně, nadužívání antibiotik a změnám ve stravování jsme sice snížili riziko nákazy škodlivými patogeny, zároveň se však ochuzujeme o kontakt s bakteriemi, které nám naopak mohou prospět.
Vychytat správnou míru hygieny může být trochu ošemetné, v parném létě asi nebudete chodit 14 dní nemytí v propoceném oblečení (minimálně v autobuse by z vás radost neměli), na druhou stranu byste se neměli bát trochu se ušpinit. Třeba takové hrabání se v hlíně, kterému se také někdy říká zahradničení, možná udělá šťastnými nejen bakterie, ale i vás.
Zdroje: NWF Blog, University of Colorado Boulder, Christopher A. Lowry, Identification of an immune-responsive mesolimbocortical serotonergic system: Potential role in regulation of emotional behavior, 2007, Dorothy M. Matthews, Ingestion of Mycobacterium vaccae decreases anxiety-related behavior and improves learning in mice, 2013, Christopher A. Lowry, Immunization with a heat-killed preparation of the environmental bacterium Mycobacterium vaccae promotes stress resilience in mice, 2016
